Ministerstvo zahraničí muselo řešit vývoj kolem brexitu, reagovalo také na kroky Ruska v kauze otravy Sergeje Skripala nebo konfliktu s Ukrajinou v Kerčském průlivu. Velká pozornost zahraniční politiky byla věnována Izraeli, kde se část českých organizací přesunula z Tel Avivu do Jeruzaléma. V souvislosti se stým výročím založení Československa letos také do Česka dorazila řada významných zahraničních návštěv.

Ministerstvo zahraničí přivedl do letošního roku Martin Stropnický (ANO), který ale ve funkci skončil, když v červnu jednobarevnou vládu hnutí ANO vystřídala koalice ANO a ČSSD. Sociální demokraté navrhli na šéfa diplomacie svého europoslance Miroslava Pocheho, proti němuž se ale postavili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Spor o nominaci trval do poloviny října, po tu dobu byl pověřen řízením ministerstva zahraničí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Sociální demokracie nakonec ustoupila a navrhla na ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Jmenováním Petříčka ale spory s hlavou státu neskončily. Zeman označoval Petříčka za loutku Pocheho, kterému nynější ministr v Evropském parlamentu dělal asistenta, kritizoval také údajný Petříčkův vlažný přístup ke stěhování české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. Prezidentovi také vadila změna kategorií ambasád, když například Budapešť vypadla ze seznamu těch s nejvyšší politickou důležitostí. Ministerstvo se bránilo, že kategorie je pouze technická a zařazení neodpovídá významu země v zahraniční politice.