Ministerstvo zahraničí muselo řešit vývoj kolem brexitu, reagovalo také na kroky Ruska v kauze otravy Sergeje Skripala nebo konfliktu s Ukrajinou v Kerčském průlivu. Velká pozornost zahraniční politiky byla věnována Izraeli, kde se část českých organizací přesunula z Tel Avivu do Jeruzaléma. V souvislosti se stým výročím založení Československa letos také do Česka dorazila řada významných zahraničních návštěv.
Ministerstvo zahraničí přivedl do letošního roku Martin Stropnický (ANO), který ale ve funkci skončil, když v červnu jednobarevnou vládu hnutí ANO vystřídala koalice ANO a ČSSD. Sociální demokraté navrhli na šéfa diplomacie svého europoslance Miroslava Pocheho, proti němuž se ale postavili prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Spor o nominaci trval do poloviny října, po tu dobu byl pověřen řízením ministerstva zahraničí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Sociální demokracie nakonec ustoupila a navrhla na ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
Jmenováním Petříčka ale spory s hlavou státu neskončily. Zeman označoval Petříčka za loutku Pocheho, kterému nynější ministr v Evropském parlamentu dělal asistenta, kritizoval také údajný Petříčkův vlažný přístup ke stěhování české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. Prezidentovi také vadila změna kategorií ambasád, když například Budapešť vypadla ze seznamu těch s nejvyšší politickou důležitostí. Ministerstvo se bránilo, že kategorie je pouze technická a zařazení neodpovídá významu země v zahraniční politice.
Petříček po svém nástupu na ministerstvo uvedl, že jako jednu ze svých priorit vidí podporu lidských práv ve světě. O dodržování lidských práv jednal i s čínským protějškem Wangem I, když byl společně se Zemanem na návštěvě Číny. Zeman při jednání s čínskými představiteli problematiku lidských práv nezdůrazňuje.
Do sporu se Zemanem se letos dostal i Stropnický kvůli aféře s otravou Skripala, ze které britští vyšetřovatelé obvinili Rusko. Prezident uvedl, že nervový jed novičok, kterým byl Skripal otráven, se vyráběl i v Česku, což dříve tvrdila i Moskva. Stropnický to vyloučil, stejně jako další představitelé vlády.
Spory Západu s Ruskem patřily letos mezi významná témata české diplomacie. Kvůli otravě Skripala vyhostilo Česko v březnu tři ruské diplomaty. V listopadu ministerstvo zahraničí obvinilo Rusko z hrubého porušení mezinárodního práva kvůli zadržení ukrajinských lodí a námořníků v Kerčském průlivu. V září se nejvyšší ústavní činitelé shodli, že trvají důvody pro sankce proti Rusku uvalené v souvislosti s anexí ukrajinského Krymu a konfliktem na východě Ukrajiny. Zeman ale v prosinci v ruské televizi NTV označil sankce za zbytečné.
Mezi důležitá diplomatická témata patřila příprava na odchod Británie z EU. Ministerstvo připravilo internetové stránky s radami pro Čechy žijící v Británii a pro podnikatele, kteří s ostrovní zemí obchodují. Chystá se také otevřít generální konzulát v Manchesteru. Česko v březnu navštívil i tehdejší britský ministr pro brexit David Davis.
Česko se také věnovalo Izraeli, kde Zeman prosazuje přestěhování ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Letos v Jeruzalémě, který za své hlavní město považuje nejen Izrael, ale i Palestina, vznikl honorární konzulát a přestěhoval se tam Český dům. Prezident při listopadové návštěvě země znovu podpořil i přestěhování velvyslanectví. V Izraeli také nastala personální změna v českém zastoupení, když na post velvyslance nastoupil na podzim Stropnický.
V závěru roku se diplomaté zabývali i globálním paktem OSN o migraci. Vláda původně uvažovala o jeho přijetí s výhradami, v listopadu se ale rozhodla od úmluvy odstoupit. Česko se nezúčastnilo konference v Marrákeši, kde se pakt přijímal, a ve Valném shromáždění hlasovalo proti němu. Čeští diplomaté naopak podpořili globální pakt o uprchlících.
Do Česka letos v souvislosti s výročím vzniku Československa dorazila řada zahraničních návštěv. Přijeli předsedové vlád sousedních zemí s výjimkou Rakouska: německá kancléřka Angela Merkelová, slovenský premiér Peter Pellegrini i polský premiér Mateusz Morawiecki, v Praze se také uskutečnilo společné zasedání české a polské vlády. Česko navštívil také maďarský premiér Viktor Orbán nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Do Prahy přijeli i dva významní představitelé Spojených států, ministr obrany James Mattis a předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav, čtk
