Bondarenková ve svém textu shrnuje, že nákaza se rozběhla v Číně a další velká ohniska se objevila v Íránu a v Itálii. „Čína k epidemii přistoupila razantně a poučeně z předchozích nákaz MERS a SARS (ostatně viru SARS je COVID příbuzný). Roušky, drsné uzávěry celých aglomerací, testování. Číslům nakažených pacientů asi věřit můžeme – klame každá vláda, více či méně, s tím se musí počítat. Méně se asi dá věřit číslům úmrtnosti, respektive smrtnosti (tj. kolik lidí zemřelo na právě tuto nákazu). Soudím tak ze skutečnosti, že počáteční čísla zemřelých byla velmi nízká a zprávy z jiných zdrojů nebo videa z nemocnic ukazovaly na o dost větší čísla. Je ovšem velkou výhodou, že Čína svá data netajila a sdílela se světem. Můžeme tak činit určité prognózy, zejména co se týká trendu, za jak dlouho se promítne reálný pokles počtu nakažených v oficiálních číslech (že to bude lékařsky ověřeno). Čína také už zaznamenala citelný počet nově nakažených a pomalu se zotavuje. Naopak začala pomáhat dalším zemím, kde vrchol nákazy ještě nebyl dosažen,“ uvedla právnička a zaměřuje se i na opatření přijímaná v dalších zemích.