Odborník kritizuje Zemana za návrh finlandizovat Ukrajinu. Prezident prý možná neví, co to přesně znamená

27.11.2014 10:04

Ke kritikům výroku Miloše Zemana o tom, že rozvrácenou Ukrajinu má spasit finlandizace, se přidal i odborník na postsovětský prostor Tomáš Šmíd, který poskytl rozhovor serveru Lidovky.cz. Nejprve Šmíd vysvětlil, proč vyvolal zmíněný Zemanův výrok takové pozdvižení.

Odborník kritizuje Zemana za návrh finlandizovat Ukrajinu. Prezident prý možná neví, co to přesně znamená
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Podle odborníka je samotný termín finlandizace přinejmenším kontroverzní. A to v mnoha ohledech. „Především v tom, že prezident ČR se jeho užitím zasazuje za změnu geopolitického statusu jiné země, navíc změnu takovou, kdy vysloveně požaduje, aby se onen cizí stát vzdal části své suverenity,“ tvrdí Šmíd.

Finlandizace neznamená neutralitu

Finlandizace prý totiž rozhodně neznamená neutralitu, jak se pokoušel vysvětlovat prezidentův mluvčí Ovčáček a jak si možná myslí i přímo prezident Zeman, který slovo neutralita použil také.

Podle Šmída finlandizace znamená faktické podřízení jednoho státu geopoliticky či geograficky blízké velmoci. „Finům zůstal svobodný trh, mohli volně cestovat a v celé řadě ohledů žili v podstatě jako ve standardní západoevropské zemi, ale v zahraničně-politických otázkách se museli víceméně důsledně řídit pokyny Moskvy,“ popsal Šmíd to, jak podle něj finlandizace vypadala v praxi.

Něco takového nyní navrhuje Zeman pro Ukrajinu. Šmíd nicméně připouští, že sám prezident Zeman skutečný obsah termínu finlandizace přesně nezná. „Nebylo by to v jeho případě ostatně poprvé, kdy se k něčemu suverénně vyjadřuje, aniž by měl v dané oblasti dostatečné kompetence,“ podotkl.

Důvěra v nestrannost ČR může být otřesena

Připouští, že za zahraniční politiku samozřejmě zodpovídá vláda, ale součástí tvorby naší zahraniční politiky je i prezident. „Ukrajina jistě vnímá, že postoj ČR není v tomto ohledu jednotný, ale když se Zeman vyjadřuje tak, že spíše než pozici své vlastní země odráží zájmy Moskvy, může být důvěra v nestrannost ČR otřesena, a to jak v očích západních spojenců, tak samotné Ukrajiny,“ domnívá se Šmíd s tím, že v druhé rovině to může vést k tomu, že naše země bude víc a víc vnímána jako trojský kůň Ruska.

Závěrem Šmíd připomněl, že vůle zapojit se do euroatlantických struktur byla a je na Ukrajině poměrně velká, že nejde o iniciativu nějaké křiklounské menšiny.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…