Dalším z významných hostů přednášejících na půdě Vysoké školy CEVRO Institut se stal Michael Raska, který před posluchače předstoupil s prezentací na téma „Je Čína hrozbou pro světový řád, nebo zárukou stability?“ Michael Raska je výzkumným pracovníkem v programu vojenské transformace na S. Rajarahatnam School of International Studies v Singapuru, kde se zaměřuje na oblasti východoasijské bezpečnosti a obrany včetně teoretických a politicky orientovaných aspektů vojenské inovace, inteligence, informační a kybernetické války.
Podílel se na projektu „Studium inovace a technologií v Číně“ a je komentátorem pro BBC World News v oblasti asijských bezpečnostních otázek. V úvodu své přednášky upozornil na to, že zatímco v minulosti se Čína snažila reagovat na Západ, v posledním desetiletí je tomu naopak a Západ se snaží reagovat na Čínu. Poukázal na informace o bezpečnostní strategické směrnici na rok 2015, v níž se píše o největších hrozbách pro Čínu. Aby jim země čelila, stanovila si tři hlavní cíle: udržet moc pro Komunistickou stranu Číny, zůstat celistvým státem a zajistit ekonomický rozvoj.
Čínu nejlépe vystihuje slovo podmaňování
„Hlavním cílem je dosáhnout vnitřní stability. Ale klíčové slovo, které Čínu vystihuje, je podmaňování, případně zastrašování,“ uvedl Michael Raska, jenž prozradil, že se sám řadí mezi čínské jestřáby, což je protipól čínských holubic, tedy lidí, co vidí na rozmachu Číny jen samá pozitiva a nevnímají ji jako hrozbu. Zdůraznil, že pro Čínu je jedním z klíčových cílů přístup k energiím i k námořním trasám, kudy se energie vede. „Čína chce mít přístup k vyspělým špičkovým technologiím, ale už jen nekopíruje, nýbrž přepracovává klíčové technologie z celého světa a snaží se do nich vkládat své vlastní inovace,“ podotkl analytik.
Psali jsme:
„Z tohoto pohledu je kybernetická bezpečnost velké téma ve Spojených státech, překvapivě však ne v Evropě, jako by Evropa nevnímala špionáž jako hrozbu,“ podivoval se Michael Raska nad tímto lehkomyslným přístupem a poukázal na to, že Čína se vždy snažila získat moc prostřednictvím ekonomického vlivu. V posledních letech ale vynakládá i mnohem více peněz na vojenské účely ve srovnání s ostatními státy regionu, i když jejích aktuálních ročních 176 miliard dolarů je jen čtvrtinou výdajů USA.
Zabírá si ostrovy jako Rusko Krym a východní Ukrajinu
Expert na oblasti východoasijské bezpečnosti a obrany se pak věnoval základním plánům pro strategické postupy Čínské lidové armády (PLA´s Military Strategy). „Zaměřují se především na vítězství v informačních válkách. Jejich hlavním nynějším cílem je vytěsnit Spojené státy z dané oblasti, aby se v případě konfliktu zvýšily Spojeným státům náklady případného zásahu,“ vysvětloval analytik s českými kořeny, který sice už dlouho žije v Singapuru a předtím léta studoval a žil ve Spojených státech, ale mimo oficiální přednášku v angličtině bez problémů dokázal mluvit jazykem svých českých předků.
Ze čtyř oblastí vojenské rivality – vesmíru, blízkého vesmíru, kybernetického a podvodního prostoru – zaznamenala Čína významný pokrok především v podvodním prostoru. „Čína dělá maximum pro to, aby vyhrála válku bez boje. Snaží se dosáhnout takového stavu, aby se žádné velmoci nevyplatito jít s ní do boje. V současnosti si zabírá ostrovy podobně jako Rusko východní Ukrajinu a Krym,“ konstatoval Michael Raska s tím, že charakter budoucích konfliktů se změní a Čína, která se vždy snažila oslabit strategické zbraně nepřítele, si to už uvědomuje.
Neztratit Spojené státy, ale získat si Čínu
V současnosti je pro země tohoto regionu obtížné rozhodování, jak se postavit k čínskému vzestupu. „Především Singapur a Jižní Korea řeší dilema, jak neztratit Spojené státy, ale zároveň posílit vztahy s Čínou. Už nyní obchoduje Jižní Korea víc s Čínou než se Spojenými státy,“ poukázal analytik. Je také patrné, že se Čína hodlá mnohem víc do hloubky zabývat Evropou. Jedním z jejích problémů je nadbytek zboží, a tak pro své výrobky hledá odbyt. K tomu jí má sloužit severní hedvábná stezka a jižní námořní hedvábná stezka.
Z následné diskuse směřující většinou k samotné Číně a jejímu rostoucímu vlivu nejen v oblasti Jihovýchodní Asie se vymykal dotaz jednoho z přítomných, přednesený ve slovenštině. Jeho autora zajímalo, co si Michael Raska myslí o agresívní americké politice kdekoli ve světě, jejímž důsledkem je podle tazatele destabilizace na Blízkém východě i krize na Ukrajině, v jejímž počátku pomohly Spojené státy svrhnout legitimního prezidenta Viktora Janukovyče. Součástí otázky bylo také to, zda by Spojené státy měly na taková území vojensky vstupovat.
Od ostatních zemí jde směrem k USA o vztah lásky a nenávisti
Analytik odmítl názor, že by se ze strany Spojených států jednalo o agresivitu. Po skončení studené války hegemonie USA skončila. Za jejich momentálně největší slabinu považuje přítomnost všude ve světě, což jim ztěžuje možnost reagovat tam, kde by to bylo nejvíce zapotřebí. „Směrem ke Spojeným státům je to od ostatních zemí vztah lásky a nenávisti. Když se jejich vojáci z nějakého regionu stáhnou, dochází k vakuu moci, k destabilizaci, a pak je volají zase zpátky,“ připomněl Michael Raska situaci v Iráku po odchodu posledních amerických jednotek na konci roku 2011.
Ing. Miloš Zeman
„Spojené státy jsou a ještě dlouho budou nejvyspělejší, ale nemyslím si, že by byly přehnaně agresívní vůči jiným zemím,“ uzavřel analytik odpověď na poněkud provokativní otázku. Čelil také dotazu na stále se rozvíjející energetickou spolupráci Číny s Ruskou federací. „Rusové se dívají na Čínu spatra, ale zároveň se jí bojí. Sbližuje je snaha podkopávat západní vliv. Nynější stav se dá charakterizovat jako osa pohodlnosti, protože nynější představitelé obou zemí se už dobře znají a stávající situace jim i z pohodlnosti vyhovuje,“ konstatoval Michael Raska.
Čínské investice v Česku nedávají ekonomicky žádný smysl
Došlo i na téma čínských investic v České republice, o nichž se mluví především v souvislosti s dvěma návštěvami prezidenta Miloše Zemana v Pekingu. „Ekonomicky nedávají žádný smysl, ale je za nimi politický záměr. Čína totiž vnímá Českou republiku jako nejslabší článek Evropské unie. Ve druhé fázi se bude snažit investovat do strategických odvětví, tedy do energetiky a dopravy. Prostřednictvím České republiky se Čína pokouší posílit svůj vliv v Evropě, protože chce, aby na ní byla Evropa víc závislá,“ vysvětlil analytik.
Její zájem o energetiku demonstroval i na investici a smlouvě o strategické spolupráci firmy CEFC se společností J&T. Připomněl rovněž pompézní přivítání čínského prezidenta Si Ťin-pchin-ka ve Velké Británii, během jehož návštěvy byla sjednána dohoda o tom, že Čína přijme třetinový podíl na projektu výstavby nové britské jaderné elektrárny Hinkley Point C a také podíly na dalších dvou projektech nových jaderných elektráren ve Velké Británii. „To, jak se vyrovnáme se vzestupem Číny, jaké bude strategické soužití, je velkou výzvou nejen pro Asii,“ uzavřel Michael Raska své vystoupení na půdě Vysoké školy CEVRO Institut.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
