Nováková, jež byla poslankyní za TOP 09, ale ze strany již vystoupila z důvodu, že je pro ni málo konzervativní, v pořadu bojovala proti smlouvě, Šimáček pro. „Istanbulská smlouva vůbec není lék a hlavně není prevencí,“ uvádí Nováková. S tím však Šimáček právě nesouhlasí. Podle něj je úmluva prevencí proti násilí ve společnosti.
„Cirka třetina té úmluvy se věnuje potírání a předcházení násilí, řekněme, z trestně-právního pohledu a cirka dvě třetiny té úmluvy se věnují právě prevenci násilí. Je to velmi důležité, týká se to služeb a podpory těch, kteří se stanou obětí násilí. Nejenom tedy ženy, ale také senioři a děti. Takže tato úmluva může České republice pomoci dohnat to, co zatím nedokázala sama zajistit,“ zmínil Šimáček.
Nováková pak odmítla, že by pro Českou republiku mělo být argumentem k přijetí to, že úmluvu již přijaly jiné země, například Polsko. Moderátor Jakub Železný pak také uvedl, že odpůrci tvrdí, že úmluva nic nového nepřináší.
„Je pravda, že v oblasti trestního práva je Česká republika v situaci, kdy vlastně vyhovuje tomu, co ve smlouvě nebo v té úmluvě je napsáno. Nicméně jiná věc je, zda potom v tom celém procesu, to znamená, od hlášení trestné činnosti násilí přes vyšetřování až k nějaké pomoci obětem a také pachatelům trestné činnosti, jestli tam nemáme rezervy. A tam naopak ty rezervy Česká republika má obrovské,“ míní Šimáček s tím, že úmluva nám nabízí další prostor pro prevenci.
Nováková pak zmínila úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace na ženách, takže rozhodně odmítá, že bychom něco zanedbali. „Rozhodně prevencí není genderové zcitlivování dětí ve škole, jak předpokládá Istanbulská úmluva,“ dodala kriticky k úmluvě.
Šimáček se následně rozhorlil, že mu vadí obrovské množství lží ohledně obsahu úmluvy. „A co se týče školství, tak ona, a to je velmi důležité říci nahlas, ona především usiluje o to, aby vzdělávání probíhalo směrem k respektu dětí mezi sebou a k respektu k druhému pohlaví. To je všechno, co v té úmluvě je. Tam nejsou žádné další části, které by nějakým způsobem...“ podotkl Šimáček. Nováková mu však skočila do řeči: „To vůbec není pravda, že se tam jedná pouze o to, aby děti byly k sobě tolerantní.“
„Smlouva nezavádí do Česka a do českého vzdělávání nic nového, než co je napsáno ve školském zákoně. Jenom podporuje, abychom to dobře zvládli implementovat. To, o čem mluvíte později, už s úmluvou žádným způsobem nesouvisí. A to je právě to zavádějící, co vy do té debaty přinášíte, že vlastně přefukujete tu úmluvu do věcí, které v ní vůbec nejsou a nesouvisí žádným způsobem,“ rozhorlil se Šimáček.
„Já už těch debat jsem absolvovala x a například nikdo mi neřekl, co to je genderová identita, musela jsem si to sama vyhledat. V Istanbulské úmluvě je definován gender, ale není tam definována genderová identita. A podíváte-li se na všechny dostupné zdroje včetně těch příruček, tak genderová identita je subjektivní pocit, který momentálně já mám, jak asi přibližně, k jakému asi přibližně pohlaví patřím a tak dále. A to, že to v Istanbulské úmluvě není, není pravda. Jak tedy... Co tedy znamená vyvracení stereotypů, které, vyvracení genderových stereotypů?“ dodala Nováková. Šimáček se však nedal a opět se rozhorlil, že je debata odváděna od obsahu úmluvy.
Závěrečné téma patřilo vynuceným sňatkům a nuceným sterilizacím žen. „Nepatříme ke kulturnímu okruhu, kde by něco takového bylo. A já vůbec nechápu, proč my bychom se k tomu měli přizpůsobovat. Evropská kultura toto nezná,“ sdělila.
„Jedna věc je, že bohužel mezi námi ještě žijí stovky, možná tisíce žen, které podstoupily násilnou sterilizaci v padesátých letech během minulého režimu. Jsou to věci, se kterými se tato společnost ještě nedokázala vyrovnat, a ani se ospravedlnit vůči těmto ženám. To je podstatná součást toho příběhu, proč nyní je důležité zastavit násilí na ženách. Řekněme, že každá třetí žena v Česku zažila násilí ve svém životě a každá jedenáctá byla obětí sexuálního násilí. To jsou všechno situace,“ oponoval Šimáček.
Železný pak ještě upozornil na výsledky průzkumu Amnesty International, podle nějž si téměř tři pětiny respondentů myslí, že si za znásilnění mohou v jistých případech ženy samy. „Je to součást toho problému. Protože pokud si toto myslí větší část populace, znamená to, že vnímá násilí na ženách jako součást společnosti; a je hrozně důležité říct, že to tak prostě není,“ zmínil Šimáček.
„Tohle samozřejmě pravda není, že by si ženy za to mohly samy. Na druhou stranu my už žijeme několik desetiletí v kultuře, která vnucuje určitou hypersexualizaci populaci i mladé populaci, a která vlastně znecitlivuje lidi vůči násilí, vůči zabíjení. Viz potraty, viz euthanasie. My naši mladou generaci vychováváme v tomto směru,“ uzavřela Nováková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
