Odkud se vzala? Pochybnosti kolem Wollnerovy nahrávky

Tomáš Jirsa v podcastu Insider popsal, že sledoval vývoj kolem Hormuzského průlivu a z kroků amerického prezidenta příliš optimismu necítí. „Z toho, co dělá Donald Trump, nemám úplně pocit, že by bylo světlo na konci tunelu,“ uvedl skepticky.

Michal Půr následně doplnil, že situace se podle něj může vyvíjet hůře než na samotném začátku celé krize. Napětí podle něj spíše roste. K Trumpově strategii pak Půr přidal ostré hodnocení. „Rozpoutat válku a pak dosáhnout horší situace není úspěch,“ prohlásil bez obalu.

Jirsa následně upozornil na statistiky týkající se íránského arzenálu, které podle něj vyvolávají nové otázky. „Statistiky, které zveřejnili o raketách, o zásobách, které v Íránu mají, které vypadaly, že je vyčerpali během těch prvních dnů nebo je zničili nálety Izraele a Spojených států, vypadá to, že jich je víc než polovina k dispozici,“ upozornil Jirsa.

Michal Půr uvedl, že je velmi opatrný vůči častým předpovědím o rychlém kolapsu autoritářských režimů či jejich vojenských kapacit. „Od doby, co jsem si četl každý den v novinách nebo na webech, že Vladimiru Putinovi chybí už jen týden, než vyčerpá všechny rakety, a teď běží čtvrtý rok války, tak jsem k těmto předpovědím dost skeptický,“ řekl otevřeně.

Podle něj je nutné počítat s reálnou silou států jako je Írán a jejich schopností dlouhodobě fungovat i pod tlakem. „Je to devadesátimilionový národ, který má zásoby ropy, prodává ropu, s obtížemi, je to obří země s vybudovanými kapacitami průmyslovými a zbrojařskými. Takže vydrží podle mě dlouho. Je to stejné jako u toho Ruska. Jsou zvyklí na nějaký diskomfort, my na něj zvyklí nejsme,“ dodal varovně.

Zároveň naznačil, že současné otřesy mohou urychlit změny v globální energetice a menší závislost na Blízkém východě. „Doufám, že se svět poučí. Myslím si, že to může mít pozitivní efekty ve smyslu větší diverzifikace, většího poklesu závislosti na Blízkém východě. To bude fantastický Green Deal. To bude největší vítězství, protože Donald Trump vlastně dosáhne ještě většího Green Dealu než Evropská unie,“ poznamenal s nadsázkou.

Debatu následně odlehčili vtipným srovnáním, kdo by podle něj zařídil „lepší Green Deal“, zda europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nebo Donald Trump. „Donald Trump je favorit, to budou obrovská dekarbonizační schémata, tahle válka. Takže věřím, že se svět přizpůsobí, vytěží se to někde jinde, bude to bolet,“ uzavřel toto téma.

V Praze se po letech konečně něco hýbe

Po zahraničních tématech se Michal Půr a Tomáš Jirsa přesunuli k Praze, kterou dlouhodobě kritizují za pomalý rozvoj a zdlouhavé procesy. Tentokrát ale mluvili o třech zásadních posunech, které podle nich mohou hlavní město výrazně ovlivnit.

Prvním bodem byl nový Dvorecký most. Jirsa ocenil, že po dlouhých letech vznikl v Praze nový most, zatímco Půr připomněl vyšší náklady stavby, zároveň však uvedl, že mu nevadí, že po mostě nejezdí auta, protože by to jen zvýšilo dopravu v okolí.

Druhou pozitivní zprávou je pokračování metra D. Antimonopolní úřad totiž potvrdil možnost uzavřít smlouvu na další etapu výstavby, což podle autorů znamená důležitý posun pro jednu z klíčových dopravních staveb metropole.

Třetím a největším tématem je metropolitní plán. Praha podle nich stále funguje podle zastaralých pravidel z roku 1999 a nový plán má umožnit výstavbu až stovek tisíc bytů. O jeho schválení se nyní intenzivně jedná a podle Jirsy půjde o dominantní politické téma nejbližších měsíců. V sázce je budoucí rozvoj města i řešení bytové krize.

Michal Půr otevřeně varoval, že schválení nového metropolitního plánu je pro budoucnost Prahy zásadní. „Pevně doufám, že se podaří ten metropolitní plán schválit, protože pokud by se to nepodařilo, tak je to konec výstavby v Praze. To by byla úplná katastrofa. To by ceny bytů vyletěly do takových závratných výšin, že bychom se nestačili divit,“ uvedl.

A ocenil, že nový plán pracuje s modernější logikou rozvoje města. Počítá především se zahušťováním Prahy a využíváním volných míst uvnitř města namísto dalšího rozlézání zástavby do okolní krajiny. Podle jeho slov jde o udržitelnější i levnější cestu.

Kdo by nyní vyhrál Prahu

Následně přesunuli k neveřejným průzkumům preferencí pro příští pražské komunální volby. Tomáš Jirsa uvedl, že data získal od zdroje z prostředí pražského SPOLU a že čísla se výrazně liší od veřejně známých průzkumů. „Mám ho v oficiální grafice, nebudu jmenovat agenturu ani nic dalšího,“ řekl s tím, že materiál obsahuje volební model i volební potenciál.

Podle citovaných dat by volby v metropoli vyhrálo SPOLU včetně KDU-ČSL se ziskem 27,3 procenta. Druhé by skončilo ANO s 18,4 procenta, třetí STAN s 16,4 procenta. Následují Piráti se 13 procenty, Praha sobě s 9,7 procenta, SPD se 4,4 procenta, Motoristé s 3,9 procenta a Zelení s 1,9 procenta.

Jirsa zároveň upozornil, že v zákulisních debatách se objevují dvě výrazná jména. Prvním je Jan Lipavský, u něhož SPOLU podle něj zvažuje nasazení na kandidátku, dokonce se mluví o velmi vysokém místě. Druhým jménem je senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr. za SPOLU). U ní se podle podcastu spekuluje, zda by podpořila snahu Jany Komrskové budovat vlastní projekt označovaný pracovně jako „Rezidenti“.

Podle Michala Půra v podcastu naznačil, že nové politické uskupení může být postavené na existujícím hnutí Marka Hilšera a mohlo by tak posloužit jako nosič pro novou pražskou kandidátku. „Pochopil jsem, byť to nemám od něj, že na půdorysu jeho strany by mohla vzniknout kandidátka Hany Marvanové, Jany Komrskové, Lukáše Wagenknechta, Václava Lásky...“ uvedl.

Podle Půra by takové spojení mohlo mít v metropoli výrazný volební potenciál. „Myslím si, že by udělalo dobrý výsledek,“ dodal.

Tomáš Jirsa ale upozornil, že klíčovou neznámou zůstává ochota Hany Kordové Marvanové se do podobného projektu skutečně zapojit. Podle něj si nemusí být jistá, zda by jí takový krok politicky pomohl.

K tomu připomněl, že Marvanová může vzhledem ke své pověsti i zkušenostem předpokládat, že by ji nový projekt mohl dovést spíše do opozičních lavic než k reálné moci. Právě to podle něj může být zásadní faktor, zda do podobného plánu vůbec vstoupí.

Nahrávka od Wollnera budí otázky

Poté Tomáš Jirsa upozornil na další zajímavý detail z neveřejného průzkumu. Podle dat, která má mít k dispozici, by koalice SPOLU v Praze dosáhla lepšího výsledku bez účasti KDU-ČSL než v současném složení s lidovci. Michal Půr uvedl, že v prostředí hlavního města ho takový výsledek příliš nepřekvapuje. Jirsa dodal, že lidovci budou hledat cestu, jak v pražském prostředí obstát. „Budou muset dělat hodně velké brikule, aby tím systémem nepropadli,“ poznamenal.

Michal Půr a Tomáš Jirsa se v podcastu věnovali také kauze kolem údajné nahrávky, kterou zveřejnil Marek Wollner. Na záznamu mají údajně hovořit radní České televize Pavel Matocha a Roman Bradáč o částce půl milionu korun v souvislosti s blíže neurčenou volbou.

Matocha tvrdí, že žádný takový rozhovor nevedl a že jde o AI podvrh, zatímco podle Wollnera Bradáč pravost svého hlasu potvrdil.

Tomáš Jirsa poznamenal, že kolem fungování veřejnoprávních médií bývá často idealizovaná představa čistého prostředí, realita je ale podle něj jiná. „Já si myslím, že to, jak je tu tendence strašně glorifikovat ten setup kontroly veřejnoprávních médií, volbu těch rad a tak dále, myslím, že to je dirty game. Vždy byla, vždycky tam byly politické zájmy,“ řekl.

Zároveň dodal, že ho nepřekvapují tvrdé zákulisní střety, ale spíš otázky kolem samotné nahrávky. „Pokud někde koluje nahrávka, o které vlastně nikdo neví, odkud se vzala,“ upozornil.

Načež Michal Půr následně uvedl, že podle jeho chápání věci zatím Pavel Matocha ve skutečnosti podal především trestní oznámení, zatímco další kroky se teprve řeší. K tomu přidal i právní pohled, který si zjišťoval. „Ten říká, že Pavel Matocha, pokud by si byl jistý, že je falešná ta nahrávka, tak by to měl žalovat,“ uvedl a vysvětlil rozdíl mezi jednotlivými postupy. „Rozdíl je následující, když to žaluješ, Marek Wollner by musel dokázat, že ta nahrávka je pravá,“ doplnil.