Jak jsme již psali, Viktor Orbán v rozsáhlém interview pro slovenský deník Postoj navrhoval, aby se prohloubila spolupráce mezi zeměmi V4 a aby tyto země začaly v Evropské unii tvořit protiváhu Francie a Německa. „Prostě a jednoduše máme společný osud. Otázkou jenom je, kdo zorganizuje střední Evropu. Němci, Rusové, Američani anebo my, kteří tu žijeme?" ptal se. Takovou iniciativu podle něho musí vést Polsko jako populačně i rozlohově největší stát z V4.
Deník Postoj se následně tázal slovenských politiků, co si o Orbánově myšlence myslí. Mezi nimi byl i bývalý premiér Mikuláš Dzurinda, který nyní vede think-tank Martens Centre evropských lidovců. Podotkl, že o protiváhu k Německu a Francii už Polsko usiluje v rámci tzv. Iniciativy tří moří, ve které se už účastní dvanáct zemí mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. „Vytváření institucionální či cílené protiváhy německo-francouzské spolupráce považuji za kontraproduktivní, až škodlivé. Nepřispívalo by totiž ke zvyšování pocitu evropské sounáležitosti a vzájemné důvěry, spíš by ji oslabovalo," pravil Dzurinda.
„Německo a Francie mají také své zájmy a priority, řadu věcí vidí jinak a čas od času hledají pro prosazení svého pohledu spojence. Země V4 by v nich neměly vidět rivaly, ale země, které nesou největší zodpovědnost za kontinent," doplnil.
Dzurindu trápí něco jiného. Kvůli vnitřní nejednotnosti, „národnímu egoismu" a neochotě učinit reformy prý EU ztrácí pozici na globální scéně. „Vzpomeňme si, jak Lavrov před dvěma měsíci zacvičil s Borrellem, jak se Erdogan před pár týdny choval k von der Leyenové anebo nedávno Trump k Angele Merkelové," připomenul bývalý premiér. „EU zoufale potřebuje vnitřní jednotu, reformy a pružné rozhodování, ne vybíjenou na vlastním hřišti," tvrdí. Také Orbánovi oponoval, že shoda nepanuje ani v rámci V4, například ohledně Vrbětic, deklarace porušování lidských práv v Číně, podmínění čerpání dotací dodržováním zásad právního státu.
Fotogalerie: - Příjezd Viktora Orbána
„Orbána zajímá jediné: udržet si na domácí půdě moc co nejdéle. A to za jakoukoliv cenu, kterou je ochoten zaplatit a přinese mu prospěch. Všechno ostatní je potřeba vnímat touto optikou," pomluvil maďarského premiéra.
Také řekl, že starost má o EU jako celek, musí podle něho být silná a jednotná. „Proto by měl v EU a jejích členských státech vládnout pocit sounáležitosti, solidarity a jednoty. Jestli chceme zůstat v EU pohromadě, tak regionální chytristika nebo také národní egoismus musí ustoupit," opakoval s tím, že EU je pro Slovensko požehnání.
„Chovejme se v ní tak, aby se prosazovaly perspektivní řešení a reformy, a potlačovaly nesmysly, jako například snaha centralizovat a harmonizovat v oblastech, které vytvářejí národní, etnickou, kulturní a náboženskou identitu. A které patří pouze a jedině do kompetence členských států. Braňme svobodu a další univerzální hodnoty. Nedovolme agresivním progresivistům či politické korektnosti, abychom se například my, křesťanští demokraté, báli říct svůj názor. Nám, zemím střední Evropy, období nacismu a komunismu stačilo," vyzývá Dzurinda.
„Ale vyčleňovat se, tlačit 'dekadentní' západ Evropy do polohy temné budoucnosti, a nad námi 'východními' si malovat bezoblačno a slunečno, je nejen chybné a nereálné, ale škodlivé pro všechny, pro celou EU. Protože nás to rozděluje, ne spojuje. I když chápu voliče Viktora Orbána, že se jim takové věci dobře poslouchají," zakončil svou reakci na Orbánovy myšlenky.
Fotogalerie: - Zeman u Orbána
Viktor Orbán si však jeho slova přečetl a polemizuje s nimi. Podle něho se nejedná o debatu v rovině teorie, ale v praxi. „Je faktem, že zemím V4 se nepodařilo dosáhnout adekvátního prosazení jejich zájmů. Je faktem, že my středoevropané zakoušíme zjevnou diskriminaci. Tvrdím, že pokud nebudeme vystupovat rázněji a společně, tato situace se nezmění," říká v odpovědi Dzurindovi.
„Důsledkem současného uspořádání vnitřního trhu je, že evropský trh občanovi Francie přinese dodatečný příjem 1074 eur, občanovi Německa 1046 eur, občanovi Slovenska 537 a občanovi Maďarska 408 eur. To jsou údaje z roku 2016," uvádí maďarský premiér. A porovnává také fondy přijaté z EU s tím, kolik ročně odteče na dividendách, a ani zde Slovensko nebo Maďarsko nevychází dobře. „V případě Maďarska představuje rozdíl 80 procent a v případě Slovenské republiky víc než 90 procent," uvádí maďarský premiér. V tomto tvrzení se shoduje s francouzským ekonomem Pikettym, který Česko popsal jako poražený národ, ze kterého odcházejí peníze.
„V případě programů přímo řízených z EU je disproporce nejen žalostná, ale ponižující (například Horizont 2020). Země, které vstoupily do EU po roce 2004, získaly 5,1 procenta z pomoci, přičemž jejich počet obyvatel tvoří více jak 20 % unie. Naše návrhy, které by tuto geografickou rovnováhu řešily, smetli," říká maďarský premiér. Dodává, že přeformulována byla také směrnice o vysílání pracovníků a usuzuje: „První balík opatření v oblasti mobility naše dopravce urážlivě a škodlivě znevýhodnil." Další negativní jevy jako odliv mozků, kvóty na migranty a dvojí metr zmiňuje, ale nerozvíjí.
„Milý Mikuláši, neměli bychom se konečně chovat jako rovnocenné státy k západním členským zemím? Není nejvyšší čas na to, abychom se zorganizovali a postavili se za vlastní zájmy? Proč bychom měli zůstávat těmi naivními v EU? Slováci a Maďaři si zaslouží víc," apeluje na bývalého slovenského premiéra.
Psali jsme:
autor: kas
