Za pozoruhodné považuje Krejčí především vítězství, kterého dosáhla demokratka Hillary Clintonová přímo ve Washingtonu. „Clintonová tam totiž získala 92,8 % hlasů, zatímco Trump pouze 4,1 %. Takto hlasovali federální úředníci, jejich rodiny, vládnoucí politická vrstva. Náš předpoklad, že úspěch Trumpa bude mít ve volbách podobu populistické vzpoury proti establishmentu, se tak potvrdil z druhé strany: mimořádně významné střední a vyšší vrstvy řídicích struktur Trumpa odmítly. Nový prezident bude bydlet v nepřátelském prostředí – a kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Nebo si přivést vlastní, v daném případě velmi bojovnou smečku,“ soudí Krejčí.

Pokud jde o mezinárodní politiku, Donald Trump je podnikatel a mohl by uplatňovat pragmatičtější přístup k řešení problémů než končící prezident Barack Obama. Mohl by např. zrušit protiruské sankce, pokud si vyhodnotí, že nejsou příliš efektivní. Rusku totiž sankce spíš pomohly, protože Moskvě ukázaly, že se Rusové neobejdou bez modernizace průmyslu. Sankce pomohly i ruským zemědělcům, protože se do země přestaly dovážet evropské potraviny včetně českých.

„Rusko je mnohem méně závislé na výkyvech americké politiky a ekonomiky než Evropská unie. Trumpovo heslo „Amerika především!“ znamená, že Washington nebude brát ohled na nic jiného než na své vlastní zájmy. Což je varování především pro spojence. Jenže „mít Ameriku opět mocnou“ nelze ve světě narůstajícího chaosu. Obávám se ale, že ani (neo)konzervatismus ani pravicový populismus choroby současného světa nevyléčí,“ varuje Krejčí.