„Chudým bral a sobě dal. Kozel zahradníkem, vlk pasáčkem,“ popisuje Andreje Babiše Tomáš Sedláček v textu psaném pro Hospodářské noviny a dodává: „Pro mnoho lidí v této republice, zdá se, vypadá střet zájmů jako jakási nevinná konstelace, kde není úplně zřejmé, co člověk chce (má ‚střet ve svých zájmech‘). Jedná se ovšem o věc mnohem závažnější, v ekonomii je to jeden z největších hříchů, a to hned z několika důvodů.“

Jde o to, že střet zájmů zamlžuje úsudek, zkresluje volbu. „Nemohu se rozhodovat nezávisle, jsem-li na něčem závislý. Kozel nedokáže ani pořádně posoudit, co na zahrádce pěstovat (zelí, zelí, zelí!). Květiny? Brambory? Nic z toho. Není tedy problém jen to, že kozel sní zelí, které není pro něj, ale že to ovlivní péči o vše, co se na zahradě pěstuje. Člověk ve střetu zájmů nemůže ani jednu svou funkci vykonávat moc dobře, protože mu překáží ta druhá,“ říká ekonom.

A ukazuje to na příkladu Agrofertu: „Pokud (již) nemá náš premiér s Agrofertem nic společného, proč se do vyšetřování EK vůbec montuje? Mělo by mu to přece být ukradené. Teď je z útoku na jednu firmu, která je podezřelá, že kradla a nadále okrádá Českou republiku, hned útok na celou Českou republiku.“

„Z celé EU je najednou nepřítel − a to už je šílená cena za tuto šílenost. Kdyby dotyčný premiér nebyl ve střetu zájmů, bylo by v jeho nejlepším zájmu tuto ‚hydru‘ vyšetřit,“ tvrdí Sedláček a dodává, že v České republice již téměř není úřadu, který by nebyl zaslepen premiérovým vlivem. „Je přece šíleně špatně, že tyto věci musí premiérovi říkat ulice a Evropská komise, a ne například ministryně spravedlnosti,“ míní.