Ikoně Kavčích hor Václavu Moravcovi a jeho výrokům v podcastu Filipa Titlbacha z Deníku N se dostane pozornosti v úvodu pravidelného přehledu mediálních zajímavostí.
„Sice jste o tom už psali, ale já se na to podíval spíš z hlediska věcného a mám k tomu několik poznámek. Moravec se tam dopouští několika lživých a několika podpásových tvrzení. Například říká: ‚Je zvláštní zvyknout si na to, že je to kolega.‘ Míněn Xaver Veselý. Ale on to není kolega! Moravec tady manipuluje, Pan Veselý je členem Rady ČT, není to moderátor České televize, není to jeho kolega. Je to člověk, který je spolu s dalšími čtrnácti lidmi pověřen kontrolou toho, co se děje v České televizi, třeba s jejím hospodařením, a dbá na naplňování zákona o ČT. Není to kolega, nemusí si zvykat, mohu ho uklidnit. První lží to neskončilo. Druhá přišla, když reagoval na to, že o něm paní poslankyně Kořanová prohlásila, že už je za zenitem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Moderátor argumentoval britským vzorem a tím, že tam se také moderátoři nestřídají. „Tak já bych se zeptal pana Moravce, proč odešel na jaře 2005 z toho pořadu, který pak několik měsíců neexistoval. To by byla otázka nejspíš na pana Šámala, který byl už v té době šéfem zpravodajství, jak pana Moravce nalákal k návratu do formátu Otázky VM, co to znamenalo pro rozpočet pořadu, co pro výši honoráře VM, co pro počet dramaturgů, kteří OVM připravují a tak dál. Zlí jazykové říkají, že to byl Moravcův truc, aby si vytrucoval lepší podmínky pracovní, materiální, nevím jaké, a velice rád se potom do toho formátu vrátil. Teď se odvolává na BBC a mně to přijde jako čisté farizejství. Pak kromě takových nechutností, kdy se vyjadřuje, že – cituji – ‚Václav Klaus kňoural‘, to je velká ubohost, se dopouští další lži. A naprosto vědomé manipulace. Přitom pan Moravec není hloupý člověk a ví, že lže,“ podotýká mediální analytik.
Moravec si zakládá na důvěryhodnosti, přitom lže a manipuluje
Manipulace spočívá v Moravcově tvrzení, že „Václav Klaus kňoural ve vysílání Českého rozhlasu, že ČT a ČRo jsou kočkopsi, protože buď je něco státní, nebo je to soukromé. Neuznával, že tu existují veřejné instituce typu Národní galerie, Národního divadla nebo právě České televize.“ „Prosím pěkně, toto je lež jako věž. Jak Národní galerie, tak Národní divadlo jsou organizace příspěvkové. Další různé kulturní instituce jsou v režimu organizací rozpočtových. Nejsou to organizace placené z veřejnoprávních poplatků jako Česká televize. Pan Moravec prostě a jednoduše lže. Neměl by to dělat, když tak staví na své důvěryhodnosti a akademickém vzdělání. Přidal i osobní útok na pana Foltána a mě v Radě ČTK. Konstatuje, že tato Rada je paralyzovaná tím, že ‚v ní obstruují pan Foltán s panem Žantovským‘. Docela bych stál o vysvětlení, co to je ‚obstruují‘. Jediné, co by se dalo nazvat obstrukcí nebo spíš zdržováním jednání, je to, když pan Foltán nebo já argumentujeme zákonem a právem,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Po ostatních radních jen požadují, aby se drželi zákona o ČTK a nevymýšlel si věci, které v něm nejsou. „Zákon je obligatorní a platí v něm, co není výslovně dovoleno, je zakázáno. Ne, jak říkala při jednom zasedání paní Wenigerová, že co není zakázáno, je dovoleno. Čili to, že obstruujeme, jak tvrdí pan Moravec, znamená, že trváme na dodržování zákona.
A k tomu minule námi komentovanému tzv. průzkumu o ochotě platit koncesionářské poplatky. Opět podotýkám, že to nebyl průzkum, ale telefonická anketa, která nemá ze sociologického hlediska žádnou vypovídací hodnotu. Na zakázku České televize to bylo vytvořené beranidlo, aby bylo na co se odvolávat, až si přijde pan generální do Parlamentu pro zvýšení poplatků nebo pro nějaké jiné benefity. Jednu zajímavou věc ale uvádí, cituji: ‚Otázkou je, jestli by nakonec nebylo lepší, kdyby byli radní přímo nominanti politických stran. Ať se ukáže, koho nám ta konkrétní strana do Rady ČT nasadila. Ať je tam přímá odpovědnost‘. To je poprvé, co s panem Moravcem v čemkoli souhlasím,“ přiznává mediální odborník.
Rána pod pás etice a veškerému interpretování zákona o ČT
Ovšem moderátor z Kavčích hor tuhle svoji větu následně shazuje a zesměšňuje. „Ale ta věta je velmi správná. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání i Radu ČTK volí Sněmovna na návrh politických stran. Totéž platilo až do roku 2001 pro Českou televizi a Český rozhlas, ale díky té krizi a následnému pokryteckému zákonu a zbabělosti českých politiků se ten zákon změnil na nominace skrze včelaře a církve. Nic proti včelařům a církvím, ale už minule jsme říkali, že to celé bylo pokrytectví. Suma sumárum tenhle výstup pana Moravce mě velmi udivil, protože je z hlediska České televize zájmová osoba a je tedy v kolizi zájmů. To, co vyplodil, mě přesvědčilo o tom, že nechce diskutovat o faktech, jen brání svoje koryto. Každý by si měl uvědomit, když slyší takové výkřiky, že nejde o službu veřejnosti. Kdyby šlo o službu veřejnosti podle paragrafu 2 zákona 483 z roku 91, tak by pan Moravec po takovém rozhovoru musel z televize vystřelit. Protože to je pod pás veškeré etice a veškerému interpretování toho zákona, že k tomu už není co dodat,“ tvrdí Petr Žantovský.
Psali jsme:
Netradiční zdroj A2larm se díky článku „Návrat do středověku. Poslanci v Rumunsku zakázali výuku gender studies“, stal inspirací pro druhé dnešní téma.
„V perexu se píše, že ‚jde o zásah do akademických svobod, který vytváří nebezpečný precedens‘ a že ‚se rumunští intelektuálové ohrazují proti zákonu zakazujícímu genderová studia v Rumunsku‘. Jde o reakci na to, že rumunští poslanci podnikli kroky ke zrušení studií programu gender studies na rumunských univerzitách. Z našich luhů a hájů bych připomněl, že my tady těch gender studies máme mraky všude. Třeba na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, ale také až donedávna, tedy až do minulého roku, byly gender studies jako jednoobor součástí programové nabídky Fakulty sociálních studií v Brně. Ale jak jsem slyšel, tak už v loňském roce ten obor zrušili, protože o něj nebyl ale vůbec žádný zájem,“ poukazuje mediální analytik.
Obor gender studies dojel na nezájem, bonusy studenty nepřitáhly
Přitom zájem o tento obor byl velmi silně podněcován a motivován zvyšovanými tzv. kreditovými tonážemi. „Za některý předmět máte tři, čtyři eurokredity, za jiný máte šest, a tak se snažili studenty motivovat zvýšenými bonusy, aby si ty gender studies zapisovali, ale ani to nepomohlo. Prostě je to do velké míry fikce vytvářená určitými názorovými skupinami, že gender je pro nás nějaké velké téma. V článku se píše, že ‚genderová studia zkoumají kulturou vytvořené rozdíly mezi muži a ženami‘. To je taková hodně gumová floskule, protože kulturou vytvořené rozdíly mezi muži a ženami jsou třeba takové, že v normální společnosti dělá na stavbě kopáče muž, protože je k tomu biologicky spíše disponován. A kdyby se u nějaké stavební firmy ucházela o místo kopáče – vlastně kopáčky, abych to řekl hezky genderově – žena, tak by pravděpodobně neuspěla, protože by v konkurenci zaostala za mužem, který má například větší svaly,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mgr. Barbora Rázga
O gender studies v článku tvrdí, že jsou nedílnou součástí sociologie. „Tak to už je jakoby sociálním podmíněním vytvořený rozdíl mezi muži a ženami. Ale nevím o tom, že by genderová studia zkoumala přijímací řízení v personálním oddělení nějaké stavební firmy. Mám pocit, že vytvářejí teorie o ničem. Četl jsem diplomovou práci nějaké studentky Fakulty humanitních studií v Praze, která pojednávala o genderovém pojetí pohádky. Práce nese titul ‚Genderová analýza filmu Sněhurka a lovec‘ a byla ohodnocena známkou výborně. Vedoucí práce je docentka Blanka Knotková Čadková, PhD., která na fakultě gender studies vede. Ve svém posudku píše: ‚Velmi kladně hodnotím, že diplomantka věnovala pozornost i archetypům maskulinity a mužským postavám a že věnovala důkladné analýze i postavu Lovce. Podle autorky právě vzájemnost a rovnocennost vztahu mezi Sněhurkou a Lovcem představuje překonání androcentrického mocenského modelu‘,“ cituje mediální odborník.
Diskriminace nemenšinových skupin, nadřazuje se menšina
Také v diplomové práci jsou hezké věty, které stojí za citování: „Sněhurka netráví většinu děje uspaná temným kouzlem, nýbrž aktivně (a s mečem v ruce) bojuje proti uzurpátorce Ravenně. Zlo čarodějnice není postaveno jako nediskutovatelné dogma, nýbrž pramení z traumat, které zažila, a proto dochází k určité humanizaci této postavy“. „Dál tím zdržovat nebudu, i když to bylo čtení neobyčejně inspirativní. I pro to, abychom si udělali představu o tom, co to jsou genderová studia a proč je asi v Rumunsku nechtějí. Samozřejmě se proti tomu postavily univerzitní kruhy a přicházely s názory typu, že kašlou na vyjádření parlamentu a že si budou vyučovat, co budou chtít. Tak samozřejmě je jednodušší vyučovat ‚Sněhurku a lovce‘ než třeba Husserla, Heideggera nebo Patočku. Tomu rozumím a rozumím i těm učitelům, kteří se zastávají gender studies. Problém je v tom, že gender studies, která se na první pohled zdají být akademickým termínem, jsou termínem politickým,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Jde o termín, který otevírá další Overtonovo okno k dalším a dalším průlomům do původních přírodně definovaných dogmat a pravidel, nejen společnosti, ale i přírody.
„Vytváří půdorys pro to, aby se na těchto genderových základech stavěla diskriminace například heterosexuální populace a jiných nemenšinových – to je důležité slovo – skupin. Tady se menšina nadřazuje nad většinu. To je důležité vědět, když se o tom debatuje, protože se to opakuje i v různých politických kontextech. Tady je z toho akademický program. Zaznamenal jsem ‚úžasné‘ vyjádření pana europoslance Peksy na twitteru, když srovnal zrušení výuky genderových studií v Rumunsku se stavem v Sovětském svazu, kdy byla mimo oficiální akademický zájem postavena třeba genetika, kvantová fyzika, lingvistika či sociologie. Pan Peksa tak na stejnou úroveň posadil gender studia a genetiku nebo kvantovou fyziku. To je velmi odvážné. Politik, který drží tyhle názory, je skutečně vhodnou budoucností pro naši populaci, pro naše děti a budoucí voliče,“ poznamenává mediální analytik ironicky.
Přejmenujme UK na Univerzitu Eržiky a Lájoše Lakatošových
Na závěr a pro odlehčení o bourání soch, přepisování historie a o tom, jak by to dopadlo na nejslavnější postavy našich dějin.
„Dostal jsem vtipný mail, který navazuje na to, že Kryštof Kolumbus byl špatný, protože decimoval indiány, a bývalý prezident USA Theodore Roosevelt proto, že sedí na koni, kdežto pod ním na sousoší stojí indián a černoch. To ještě nebyl Afroameričan, ačkoli tehdy to možná Afroameričan byl, protože z Afriky pocházel. Ti, co v USA jsou dnes, z velké většiny Afriku neviděli. Ale od politické korektnosti pojďme k tomu mailu. Odesílatel v něm navrhuje další objevné a inovativní zásahy této kulturní revoluce. Otec vlasti Karel IV. se nabízí jako ideální objekt rasisty, antisemity a xenofoba. Vždyť vypověděl z království potulné cikány a mnohé nechal uvěznit a popravit, a v Norimberku povolil násilí proti židovským lichvářům, kteří vysokými úroky decimovali město. Po takovém muži u nás má být pojmenován most a univerzita? To by přece v krásném novém světě nešlo. Jeho sochy proto musí být odstraněny,“ cituje Petr Žantovský.
Odesílatel mailu ještě dodává, že Karlův most by mohl být přejmenován na most Rabiho Löwa a Karlova univerzita na Univerzitu Eržiky a Lájoše Lakatošových, protože jen tak dojde k nápravě sedm set let starých křivd. „Pak pokračuje postavou Jana Husa. ‚Jan Hus měl také k těmto etnikům zdrženlivý vztah, ten by snad měl ujít spravedlivému trestu?‘ táže se autor. ‚Cikány dokonce nazval plémě nečisté a židovskou lichvu odsuzoval jako bezbožnost. Sice byl tenkrát v Kostnici upálen, z dnešního pokrokového pohledu spravedlivě, ale i tak si zaslouží jeho sochy minimálně hození do Vltavy. Ve školách bude Jan Hus v hodinách dějepisu líčen jako odporný český xenofob, rasista a antisemita, kterému již tehdy byl po právu vyměřen spravedlivý trest. Další objekty historického zkoumání pro jejich zločiny z nenávisti a závadového myšlení se nabízejí národní obrozenci a čeští spisovatelé Jungmann, Neruda, Světlá, Palacký a mnozí další. Čeká nás mnoho revoluční práce‘, uzavírá tento fejeton. Na první pohled je to k smíchu, ale je to velmi vážné,“ uzavírá mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
