Lidové noviny, které včera Halíkův komentář k tvorbě Charlie Hebdo otiskly a který reflektovaly i ParlamentníListy.cz, dnes na stejném místě dávají prostor polemice s teologovými slovy. Proti Halíkovým tezím se tak například vymezil překladatel a bývalý velvyslanec Michael Žantovský. „Když se prezident Hollande prohlašuje za Charlieho, nemá tím nejspíše na mysli, že si s oblibou listuje v Charlie Hebdo, či že se dokonce po nocích sám pokouší o nestydaté malůvky, nýbrž potřebu se identifikovat s oběťmi útoku, který byl namířen nejen proti jednomu satirickému časopisu, ale proti naší civilizaci jako takové. Stejně reagovaly miliony lidí ve Francii a celé Evropě, bez ohledu na své politické názory či kulturní vkus. Říká se tomu empatie a je politováníhodné, že se tentokrát Tomáši Halíkovi vyhnula,“ má jasno Žantovský.
Pochopení pro Halíkova slova nemá ani Linda Kopecká, bývalá poradkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti. „Ve Francii leželi karikaturisté Charlie Hebdo v žaludku úplně všem napříč politickým spektrem, soudili se s nimi představitelé řady náboženských organizací, stěžoval si na ně syn bývalého prezidenta Jean Sarkozy, premiér první Hollandeovy vlády Jean Marc-Ayrault je veřejně kritizoval. Přesto jsou tito všichni dnes jednotní v tom, jak časopis vnímají: jako ztělesnění svobody slova a jako takové pak coby ztělesnění základních demokratických hodnot, na kterých západní společnost stojí. O obsah karikatur (s nimiž i nadále řada lidí nesouhlasí a mají na to svaté právo) tu dnes vůbec, ale vůbec nejde…“
Polemiku s knězovými slovy na názorové straně Lidových novin zakončuje komentátor zmíněného deníku Martin Zvěřina. „Pan Halík možná nepochopil, že dokud jsou ‚našimi hrdiny‘ lidé, kteří s fanatismem a fundamentalismem bojují pomocí, možná nevkusných, obrázků, je naše civilizace stále takovou, jakou jí chce mít i on. Volat v době uřezaných hlav po ‚laskavém osvobozujícím humoru‘se může zdát cynické zase jiným,“ konstatuje Zvěřina.
Komentář k Halíkovi přidává i komentátor Hospodářských novin Petr Fischer. Zabití redaktoři časopisu Charlie Hebdo prý humorem nestříleli, nýbrž zkoušeli základy „posvátných“ hodnot a rovněž nebyli nezodpovědní, jak říká Tomáš Halík, protože údajně dobře věděli, jaké následky jejich počínání může mít. „Přesto ve své práci zkoušky hodnot pokračovali. Nejen pro peníze. Nejen pro radost z práce. Nejen pro kus té srandy, kterou z toho jistě měli. Ale hlavně proto, abychom se nenechali vést přesvědčením, že ‚posvátné‘ může řídit společnost i naše životy, aniž by muselo jakkoliv dokazovat, že něčím jakoby posvátným skutečně je. Tak jako se to teď možná paradoxně děje i ‚svobodě projevu‘ – této možná jediné posvátné krávě západní společnosti,“ myslí si Fischer.
V „náloži“ Halíkovi nezahálí ani internet, na kterém se ke slovu hlásí lidová tvořivost. Po síti tak například koluje fotomontáž zobrazující muže v obleku, který má strčenou hlavu v písku – to vše doplněné vlající bílou vlajkou s nápisem „Je suis Halík“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
