Ministr kultury se na počátku prosince postavil za prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, když prohlásil, že souhlasí se zásahem NATO v Kosovu na konci devadesátých let, pro nějž se u nás „díky“ Havlovi vžil pojem „humanitární bombardování“.

„Kdyby někdo na Hitlera zkusil jiné prostředky než laskavé domlouvání, vypadaly by dějiny 20. století jinak. Slobodan Miloševič byl agresivním autoritářským vůdcem, který izoloval svůj národ a způsobil utrpení ostatním národům. Bylo třeba ho zastavit,“ napsal tehdy Herman čtenáři a dodal, že bombardování v tomto případě nebylo vedeno zištným hmotným zájmem, ale snahou bránit lidská práva. V tomto ohledu tak podle něj byl postoj Václava Havla tehdy pochopitelný a s ohledem na jeho politiku lidských práv zcela konzistentní.