„Já se obávám, že pan Hradílek přeceňuje svůj význam a hlavně vliv na veřejné mínění. Mám obavu, že ho vlastně víceméně zná jenom určitý omezený okruh lidí a že naprosté většině těch ostatních je to úplně jedno. Takže tady hazarduje se svým životem kvůli něčemu, co nemůže nijak ovlivnit,“ reagoval psychiatr Jan Cimický na slova Tomáše Hradílka, která řekl v rozhovoru pro Deník, kde zmínil: “Doufám, že když zemřu a odejdu na onen svět, sehraje to významnou roli v tom, aby už Zeman nebyl zvolený.“
Jan Cimický pro ParlamentníListy.cz odpověděl i na otázku, do jaké míry existuje trestní odpovědnost pro členy rodiny či blízké, kteří vědí, co Tomáš Hradílek dělá, když tímto způsobem vlastně pracuje na sebevraždě. „V našem zákoně platí, že každý člověk si vlastně může dělat, co chce. Stejně tak jako může kouřit a způsobit si rakovinu a nebude za to trestně stíhán. V některých státech třeba sebevražda byla trestným činem. Ale tady nic takového není. Pouze tady platí, že když ten člověk je nebezpečný sobě nebo svému okolí, tak by měl být psychiatricky ošetřen a léčen,“ říká Jan Cimický a upřesňuje: „Pak do toho vstupuje další zákonný prvek, který říká, že jedině dobrovolné léčení je možné. A k tomu, aby mohl být léčen nuceně, to znamená, aby mohl být zachráněn jeho život, no tak k tomu by musel dát soud svolení,“ vysvětluje psychiatr a dodává: „To znamená, že by musel ten, kdo ho bude ošetřovat nebo kam by se ten člověk dostal, když by to byla interní nebo psychiatrická nemocnice, požádat soud, aby k tomu přivolil. A ten soud může rozhodnout. Jedině za tohoto předpokladu ho mohou léčit násilím. Jinak jen když on s tím bude souhlasit.“
Hladovka Hradílka? Budou si myslet, že „jsme všichni paka“
„Držet hladovku za to, aby někdo nekandidoval, mi přijde padlé na hlavu,“ reagoval známý odpůrce prezidenta Miloše Zemana aktivista a písničkář Ziggy Horváth. Rozhodnutí Tomáše Hradílka považuje za akt pomýleného zoufalce. „Lidé si budou myslet, že jsme všichni paka.“
V jeho případě navíc náhlý odpor proti Miloši Zemanovi vůbec nechápe. „Hradílek není tím, za koho ho označují. Byl dlouholetým funkcionářem KSČ, následně mluvčím Charty 77, kterému nikdy estébáci nezkřivili vlas, nikdy nebyl odsouzen, uvězněn, perzekuován. Možná pouze ve smyslu, jak o tom nedávno hovořil Pithart, kterému estébáci znepříjemňovali život třeba tím, že nemohl mít pevnou linku. Takhle ho ty svině mučili!“
V reakci na Hradílkova slova o tom, že kdyby odešel na onen svět, „sehraje to významnou roli v tom, aby už Zeman nebyl zvolený“, odpověděl: „Pokud bude držet hladovku až do konce, tak asi zemře. Zeman na to vymyslí vtipný bonmot, jeho věrní se zasmějí a pojede se dál. Vždyť proto mnozí svého kdysi nejoblíbenějšího ‚gumáka‘ volili, aby byla sranda. Dnes je ale situace jiná. Pokud Zemana voliči skutečně milují, tak už ho dál trápit nenechají. Pošlou ho na Vysočinu, on se tam dorazí zabíjačkou a slivovicí, Ovčáček půjde zpět do Haló novin a Putinovi muži šáhnou po další kádrové rezervě. A že jich tu mají po hříchu dost.“
Vážím si ho, se vší naléhavostí prosím, aby změnil rozhodnutí
„Ochrana lidského života je sice jedním ze základních lidských práv, ale ještě výše stojí svoboda člověka rozhodnout o svém osudu, budu jeho čin, sice s bolestí, ale přesto respektovat,“ vyslovuje zástupce ombudsmana Stanislav Křeček svůj osobní názor. V tomto kontextu také zmiňuje: „Před lety jsem byl jmenován prezidentem V. Havlem předsedou komise, která měla prošetřit důvody hladovky tehdejšího ‚hladovkáře‘ Marečka, tuším, že z Kyjova. A bylo čím se zabývat. Zjistili jsme a zveřejnili vážná pochybení tehdejší generální prokuratury, v důsledku čehož tehdejší generální prokurátor ČR abdikoval. Na tento příběh se už dávno zapomnělo.“ Hladovka je podle Křečka krajní, ale jistě možný důvod, jak upozornit na vážné problémy, a bylo by možné pochopit (nikoliv však odsouhlasit !) držení hladovky proto, aby někdo nebyl do významné funkce zvolen. „Ale držet hladovku proti tomu, že někdo KANDIDUJE na funkci, o níž mají rozhodnout občané ve svobodných volbách, se podle mého názoru vymyká pochopení demokraticky smýšlejícího občana evropského státu.“ A přidává svou výzvu: „Pan Tomáš Hradílek je úctyhodnou osobností, velice si jej vážím a se vší naléhavostí jej prosím, aby své rozhodnutí jako člověk, který celý život bojoval za demokratické uspořádání věci, změnil.“
Hradílek žádá, aby Zeman zrušil kandidaturu
„Své nepřerušované striktní hladovění ukončím jedině tehdy, když vy závazně a nezvratně zrušíte svou opětovnou kandidaturu na funkci hlavy státu,“ uvedl dvaasedmdesátiletý Tomáš Hradílek v dopise prezidentovi. Od 1. listopadu 2017 přestal bývalý ministr vnitra, chartista Tomáš Hradílek, přijímat jakoukoliv potravu. Sám připouští, že je připraven i zemřít. Ve středečním rozhovoru pro Deník uvedl Hradílek doslova: „Doufám, že když zemřu a odejdu na onen svět, sehraje to významnou roli v tom, aby už Zeman nebyl zvolený.“
Situaci komentoval na blogu Aktuálně.cz novinář, disident Jan Urban, který ve středu psal o tom, že stav Tomáše Hradílka se v posledních hodinách „začal výrazně zhoršovat“.
Hradílek má za to, že tato země stojí na křižovatce, která se podobá té z roku 1948, a pokud si zvolí špatnou cestu, bude to velký problém. Chce na to proto upozornit hned v zárodku. Nechce se však upalovat, hladovka je podle něj dostatečným signálem. Rozhodl se pro ni poté, co viděl pasivitu české občanské společnosti po sněmovních volbách a kolem 28. října. Doufá proto, že jeho případný odchod na věčnost s českou společností pohne. K tomu, aby hladovku ukončil, vyzývají Hradílka nejrůznější osobnosti, např. bývalý ministr vnitra a disident Jan Ruml, politolog Pavel Šaradín či senátorka Jitka Seitlová.
Psali jsme:
Autoři: David Hora, Daniela Černá, Oldřich Szaban
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
