„První polovina pořadu, v nichž mluvili oba premiéři, byla opravdu dobrá. Oba mluvili zajímavě. Snad jenom, že slovenský Robert Fico měl lepší mluvu těla a působil uvolněněji. Ale obsahově – což je samozřejmě podstatnější - s ním byl náš premiér Bohuslav Sobotka srovnatelný,“ konstatoval Jiří Mikeš. To samé platilo podle něj i o moderátorech – českém matadorovi Václavu Moravcovi a slovenském Martinu Strižincovi. S premiéry se bavili o vývoji po listopadu 1989, politickém a ekonomickém směřování obou zemí po rozpadu federace, budoucnosti česko-slovenských projektů, stavu evropské integrace a ohniscích mezinárodních konfliktů.
„Druhá část mě zklamala. Za českou stranu bych si dokázal představit jiný výběr. Slovenská část byla v pohodě. Já bych tam dal profesora Kellera, který by mohl povyprávět o Evropě, ale to je můj názor,“ sdělil Mikeš. Nelíbil se mu ani šťouchanec moderátora Václava Moravce do Miloše Zemana. „Vážím si Václava Moravce, je to velice inteligentní člověk. Ale působil poťouchle. Zvláště jak se trefoval do prezidenta Zemana o jeho výrocích při zásahu na Národní třídě. Zeman neřekl, že tam byli utahaní dědkové esenbáci. On mluvil o milicích. Ale to je spor mezi prezidentem a Václavem Moravcem. Neměl by se ale zatahovat do veřejnoprávního vysílání,“ mínil.
Češi nemají vizi. Čeká je drama
Ve fobalové mluvě podle něj vyhráli Slováci. „Ne sice o moc, ale přesto. Působili líp, včetně výběru hostů a jak k tomu přistupovali. I ten jejich moderátor byl výborný a to jsem si říkal, že Moravec je naprostá česko-slovenská špička,“ zdůraznil. „Zajímavě mluvil Martin Šimečka, když se věnoval budoucnosti,“ vypozoroval. Ten zaujal tím, že podle jeho názoru Slováci mají před sebou jakous takous ideu – a to býti součástí Evropy, protože za éry Mečiarismu byli v izolaci a uvědomili si, jak je to pro ně životně důležité. Češi svoji ideu nemají. „Instinktivně cítím, že kvůli tomu se ještě v Česku dají očekávat dramata,“ zavěštil Šimečka.
„Byly to dvě nesouměřitelné části. Ta první určitě strhla lidi, probíraná problematika byla zajímavá. Druhá část byla únavná a trochu se tam mlátila sláma. Tentokrát se stalo něco neskutečného, ale u mě vyhráli politici. Dali se poslouchat. Na rozdíl od odborníků, kteří se každý chtěl ukázat. Možná jich bylo moc. Stačila asi jenom ta první půlka s premiéry. Oni vpodstatě řekli všechno,“ okomentoval Mikeš. Zatímco v první hodině mluvili dva premiéři, ve druhé byli hosté čtyři. Za českou stranu sociolog Josef Pribáň a ekonom Zdeněk Kudrna, za slovenskou zmiňovaný publicista Šimečka a socioložka Olga Gyarfášová.
Po listopadu 1989 měli lidé velká očekávání. Nikdo je nevaroval před úskalími
Pochválil ale výzkum společnosti Median. „Klobouk dolů před nimi. Byl velmi dobře udělaný, měli zajímavé otázky. Ale nikdo se toho ani moc nechytal,“ domníval se Mikeš. Podle těchto průzkumů polistopadový vývoj nesplnil očekávání 54 procent Čechů a 70 procent Slováků. Podle premiérů i proto, že lidé tehdy měli příliš velká očekávání. A nikdo je neupozornil na úskalí transformace, která je čekají. I proto u mnohých nyní převládá deziluze. Premiér Fico upozornil, že podobná přehnaná očekávání teď vidí u Ukrajinců. Přitom tuto zemi podle něj čekají drastické reformy...
Ve výzkumech Jiřího Mikeše nejvíce překvapila skepse Slováků, která byla daleko větší než u věčně uskuhraných Čechů. „Myslel jsem si, že budou jásat, že nás překonávají. Že budou hrdí na to, že jsou sami a můžou si o sobě rozhodovat. Ale jejich skepse mě překvapila. Vždycky jsem si tohle myslel o Češích. Takže jsem předpokládal, že ty výsledky budou opačné,“ vysvětlil mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
