Trhy v průběhu dne jsou víc než poloprázdné. Trhovci prý platí organizátorovi akce, který ji obratně vysoutěžil už před drahnou dobou.
Lidičky, (ne)kupujte
Také proto je prý párek v rohlíku „jen“ za 50 Kč. A opečená klobása za 120. Nemáme si vůbec stěžovat, jinde je prý páreček za pětasedmdesát a lidé kušují a papkají, jako kdyby se nic nedělo. V Plzni to je „na stojáka“, ale bez lidí.
„Proč bych tady kupovala předražené houně,“ konstatuje důchodkyně Eva, která se sem zašla podívat z jednoho okolního krámku. Zavřela a basta. Stejně lidé nechodili. Cedulka Přijdu hned to prostě jistí. Ostatně, je „prduch“, tedy pracující důchodce, a za ty její peníze by ty cetky v krámě prý stejně nikdo jiný nehlídal. „Maďarské uzeniny jsem viděla už u Alberta na stánku a divím se, že jim to takhle hygiena nechá. Ale asi mají předplaceno,“ významně pomrkává a šine si to dál.
Trhy na plzeňském náměstí. Foto: Václav Fiala
Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Nebýt nevzhledného kolotoče, který táhne děti a s nimi i jejich rodiče, bylo by tu liduprázdno. Ani skupinky Němců, kteří se potloukají po náměstí, velké kšefty neudělají.
„Už i oni obracejí každé euro a mnohdy jsme pro ně dražší než tam doma,“ říká jedna z trhovkyň, která nechce být jmenována. „A chtějí vysázet zpátky všechno, do korunky. Dýška už neletí. Kdo sem jde na brigádu prodávat a myslí, že si bokem přivydělá nějaký ten bakšiš, tak je na omylu. A našinci už teprve ne, ti škudlí víc než Skotové.“
Na farmářských trzích se netrhlo. Bejvávalo…
To samé, jak se říká v bledě modrém, je na sousedících farmářských trzích, které organizuje jedna nezisková společnost. Každou sobotu od jara do pozdního podzimu tady najdete masové i mléčné produkty, pečivo a sem tam nějakou tu zajímavost. Tradiční šumavská vejce z volného chovu, kus za desetikorunu za větší vejce, za 8 korun menší vejce. Bývalo tu našlapáno. Nyní, o Velikonocích, se velké nákupy nedějí. Buď už lidé mají nakoupeno, nebo šetří. Či vyjeli někam pryč z civilizace.
Do toho ještě nevlídné počasí a i tam, kde bývají tradičně desítky lidí v jednom zástupu a šiku, tak teď je tu pár choulících se občanů, spíše mladšího či středního věku.
Vždy bývala veliká fronta u zeleniny nebo u květin. A není. Kytičky lidé kupují nejen ve vzdáleném Polsku, ale dokonce prý i v sousedním Bavorsku. I tam jsou levnější. Alespoň tedy ty balkónové, ale třeba i kořenící bylinky a dokonce i „pokojovky“.
Psali jsme:
Pivo. Zima nezima
Někteří s údivem zjišťují, že tady nejsou zavedení trhovci – někteří řezníci, sadaři a tak dále. Vysvětlení je nasnadě. Než aby platili o svátcích ještě větší hodinovou odměnu za svátky, raději nepřijedou. Navíc samotné balení a pak zase vybalování taky není za půlhodinku, a tak máte celý den pryč.
Ani s tradičními velikonočními proprietami tady není přeplněno. Nějaký ten mazanec, zelená pažitka, ale barvená vejce nevidíte. Zato stánek s regionálním pivem Lenoch je v obležení Němců, kteří do sebe klopí jedno za druhým. Za pár hodin pak na vlastní hlavu zjistí, co dělá pravé nefalšované poctivé pivo, kdy je dvanáctka skutečnou dvanáctkou, a ne žádným europivem. A ta bujará západoevropská omladina také poznává, co to je řádně prokvašené nepasterizované pivo.
Hodně tady nakupují dobře oblečené ukrajinské rodiny. Ty společně s cizinci trhovcům trochu vytrhnou trn z paty. Jinak ale velká slabota. Ještě v minulém roce tady bylo narváno, že člověk prošel snad jen „naštorc“. Zvláště brzy ráno a po desáté bylo mnohde vymeteno. Dnes si v půl jedenácté v klidu a v pohodě nakoupíte a vyberete.
Varování, které si nebereme k srdci ani k sluchu
„Ještě pár takovýchto týdnů a přestanu sem jezdit,“ konstatuje jeden z prodejců, jehož jméno ani komoditu pod slibem raději nezveřejňujeme. A to poplatek za stánky je víceméně symbolický a týká se spíše úhrady za energii.
„Počkejte, až sem vtrhnou Poláci, to budete teprve žrát šmejdy,“ konstatuje jeden z dalších prodejců. Podle něj je kontrola polského masa, a hlavně drůbežího, naprosto nedostatečná. A co se týká brambor a jablek, jsou chemicky ošetřovány mnohem víc než u nás. Ale to konzumentům asi nevadí, hlavně že je to o pár korun levnější. „Domácího prodejce a výrobce vytlačí, protože mu závidí. Práci…“ konstatuje prodejce s rukama jako lopaty, samý mozol a hněď od země.
Nabídka masa na trzích. Foto: Václav Fiala
Pro řadu mladých rodin je nakupování na farmářských trzích „cool“. Mohou předvést své dětičky v pěkných oblečcích a ukázat ostatním, jak dbají o svoji výživu a tělesnou schránku i o zdraví. Ať závidí, důchodci! Prý na to ale mají – nemají se až tak moc špatně, hlavně ať prý nenadávají a uskrovní nejdříve své pejsánky a kočičky. A to byl vzkaz naší mladé generace té starší. Do očí to svým prarodičům raději neřeknou.
Trhy na plzeňském náměstí příliš nelákají. Foto: Václav Fiala
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
čeněk
