„Nápadů na změnu nutné obrany v případě krajní nouze jsem zažil od roku 1989 asi šest. Vždy jsme se přiklonili k tomu, že stávající znění je dostatečné a jasně vymezuje, jak můžu chránit sebe a své zájmy,“ odmítl jakékoli změny v legislativě Benda.
Judikatura je však podle Hraby proměnlivá a často nenachází shodu ani odborníci, co přiměřené je, a co již nikoliv. „I názory odborníků se různí, třeba ve výkladu toho, kdy útok ještě trvá, a kdy už ne (a už nelze použít nutnou obranu). Experti se rozcházejí i v tom, jestli je obrana proti útoku dítěte nutnou obranou, nebo krajní nouzí. Totéž i u útoku zvířat,“ řekl. Lidé dle něj netuší, kdy se mohou bránit.
Za správné tedy Benda spatřuje, že se zákoník snaží vyvážit obě dvě strany. „Trestní zákoník je velmi provázaný a nedá se z něj udělat kuchařka, co dělat, když mi tam někdo vleze,“ doplnil.
Hraba by ale změny uvítal. Za příklad dal Slovensko a jeho právní řád, z kterého by chtěl do českého právního řádu vložit ustanovení, že v silném rozrušení útokem a v důsledku zmatku, strachu nebo úleku se nejedná o nepřiměřenou obranu. Řekl, že by to nebylo nic nového. „Bylo to v našem právním řádu od roku 1852 do 1950, tedy téměř sto let,“ podotkl, že by to bylo zpřesnění.
Ukázal na případ slovenského herce Milana Kňažka, jenž ve své bratislavské vile postřelil roku 2017 lupiče. Jednasedmdesátiletý herec se bránil legálně drženou zbraní. Hraba uvedl, že kdyby to Kňažko udělal o sto kilometrů dále, u nás, tak za tentýž čin je na rozdíl od Slovenska odsouzen.
To, že by byl v tomto určitém případě Kňažko odsouzen, Benda odmítl. Otázkou však dle něj zůstává, zdali by byl zcela omilostněn. To však má vždy záviset na daných okolnostech. V České republice prý o žádném neadekvátním odsouzení neví.
Celou diskuzi si můžete poslechnout zde:
Varoval též před tezí „můj dům, můj hrad“. „V USA je situace úplně jiná a jsou případy, kdy jdou na roh pozemku střílet po šakalech, a bohužel se zjistí, že to byly cizí děti... Také bych byl opatrný, abychom připustili možnost vytvářet doma smrtelně zraňující pasti a samostříly.“
„Když začnu dávat do svého domu elektrické napětí nebo samostříly, protože můj dům, můj hrad, tak co se stane? Tedy, když začne hořet a vlezou mi tam hasiči? Kdo ponese zodpovědnost? A když přemýšlím, jestli zloděje trefím do nohy nebo do zadku, abych ho znehybnil, ale nezpůsobil trvalou újmu, tak to asi fakt nejsem v silném rozrušení,“ podotkl.
Hraba odmítl, že by šlo o ozbrojování občanů. Má jít pouze o demotivaci zlodějů se do obydlí dostávat a zároveň o ochranu obyvatel. K přiměřenosti ochraně majetku Benda upozornil, že majetek nelze bránit způsobem, kdy se vsází život druhého. „Majetek a lidský život jsou věci, které nejsou souměřitelné, lidský život má vyšší míru ochrany než majetek,“ řekl.
Psali jsme:
_635482601242890843.JPG&id=26188)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
