Hraba si myslí, že si lidé nejsou jisti, kde je hranice nutné obrany. „Je vhodná doba pro upřesnění. Lidé se bojí a neví, kde jsou hranice nutné obrany. Neví, jestli se mohou, či nemohou bránit a jak. A judikatura to nevyřeší,“ řekl.

„Nápadů na změnu nutné obrany v případě krajní nouze jsem zažil od roku 1989 asi šest. Vždy jsme se přiklonili k tomu, že stávající znění je dostatečné a jasně vymezuje, jak můžu chránit sebe a své zájmy,“ odmítl jakékoli změny v legislativě Benda.

Judikatura je však podle Hraby proměnlivá a často nenachází shodu ani odborníci, co přiměřené je, a co již nikoliv. „I názory odborníků se různí, třeba ve výkladu toho, kdy útok ještě trvá, a kdy už ne (a už nelze použít nutnou obranu). Experti se rozcházejí i v tom, jestli je obrana proti útoku dítěte nutnou obranou, nebo krajní nouzí. Totéž i u útoku zvířat,“ řekl. Lidé dle něj netuší, kdy se mohou bránit.