Vydatnou porci mediálních úletů uplynulého týdne nabízí ve svém pravidelném přehledu Petr Žantovský. Začíná minulou sobotou, kdy se ve zpravodajství České televize objevila informace o tom, jak proběhly volby předsedy KSČM, v nichž proti stávajícímu předsedovi Vojtěchu Filipovi kandidoval historik Josef Skála. „Bez ohledu na to, jak bychom mohli komentovat výsledek, to ale není vůbec podstatné, podstatné je to, že jediný, koho z ostatních stran požádali, aby okomentoval výsledek voleb v komunistické straně, byl po telefonu Miroslav Kalousek z TOP 09. Přiznám se, že nechápu, od kdy je pan Kalousek odborníkem na interní záležitosti KSČM. A také nechápu, proč se Česká televize nezeptala také jiných stran, příkladně sociálních demokratů, protože to je strana ideově nejblíže komunistům,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
S touto optikou nelze než dát za pravdu prezidentu Miloši Zemanovi, jenž o České televizi prohlásil, že je hlásnou troubou TOP 09 a Miroslava Kalouska. „Česká televize se nám ani nesnažila vysvětlit, proč vyžaduje komentář k volbám v KSČM právě od Miroslava Kalouska a od nikoho jiného. Bez vysvětlení nám podala názor pana Kalouska a tečka dvacet, šlo se k jinému tématu. To je dost neuvěřitelná věc. Jako by se redakční politika České televize už opravdu opancířovala, zatuhla ve vlastní krustě, ve vlastní neomylnosti a vlastním předurčení k velkým věcem a začala naprosto okatě a transparentně rezignovat na realitu, která nás obklopuje. Je to instituce, která má svůj názor, jak sama o sobě říká ústy svých moderátorek, a zřejmě ten názor hodlá hájit do posledního muže či ženy,“ myslí si mediální analytik.
Prezidentovi může být jedno, kdo vede komunisty
Na vystoupení předsedy TOP 09 ho také zaujalo tvrzení, že Vojtěch Filip je favorit prezidenta Miloše Zemana. „To pan Kalousek prohlásil, aniž to jakkoli zdůvodnil a aniž to Česká televize jakkoli okomentovala. Nevím, jestli to je pravda, já jsem se vztahem pana Filipa a pana Zemana nikdy nezabýval. Ale myslím si, že panu Zemanovi může být úplně jedno, kdo je v čele KSČM. Pan Filip mu může imponovat svojí politickou zkušeností, zručností, protože pan prezident má rád profesionály, ať je to v jakémkoli oboru, a pan Filip je nesporně profesionál ve své věci. Ale ani tohle pan Kalousek neřekl, ani Česká televize. Prostě bez dalšího prohlásil, že Zeman je jistě šťastný, že Filip je předsedou, protože je to jeho favorit, tečka. A zase nevím, proč nám to Kalousek sděluje a proč nám to prodává Česká televize za naše peníze,“ poznamenává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Sledovat veřejnoprávní televizi se „vyplatilo“ i uprostřed týdne, konkrétně při středečních Událostech, komentářích. „Proběhla tam debata na téma Západ a islám. Zúčastnil se jí historik Jaroslav Šebek a jakási slečna či paní Zora Hesová, která byla uvedena jako analytička Asociace pro mezinárodní otázky. Vida, máme tady další NGO. Zřejmě poté, co jsme už otrávili většinu veřejnosti koukáním na stále stejné Evropské hodnoty a podobné, tak jsme odněkud vyškrábli další NGO, kterou teď budeme prezentovat jako odborníka na všechno. Tak jsem byl zvědav, co se dozvíme od Zory Hesové. A opravdu pronesla několik velice pamětihodných vět. Vše odstartovala tím, když prohlásila, budu parafrázovat, že víceméně za dnešní situaci s migrací si může Evropa sama,“ připomíná mediální odborník.
Evropa by měla připravovat náboženské vůdce, kteří budou ctít její hodnoty
Trochu mu to připomnělo konspirační teorie o tom, že si Američané objednali teroristický útok na Světové obchodní centrum sami. „To bylo v podobném gardu. Dále paní Hesová prohlásila, že je to tím, že ‚Evropa v minulosti podcenila integraci těch příchozích a málo do ní investovala‘. Tak jsem se nad tím zkusil zamyslet, když to moderátor neudělal, protože kdyby se zamyslel, tak by zcela jistě položil nějakou otázku, aby to vysvětlila. On to neudělal, tak jsem to zkusil za něj. Ale položil jsem si otázku: Proč by to Evropa měla dělat? Kde je ten nárok příchozích na integraci? Z jakých důvodů by měla Evropa kdykoli v minulosti, přítomnosti, budoucnosti investovat peníze do toho, že se někomu nelíbí tam, kde bydlí, a chce bydlet jinde, například v Evropě. Nevím, nenašel jsem jedinou solidní odpověď, proč by to Evropa měla dělat,“ přiznává Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Analytička mezinárodních vztahů se samozřejmě žádným zdůvodněním té teze neobtěžovala. „Zato nám řekla několik dalších věcí. Například – a to už nebylo ani k smíchu, to bylo opravdu k pláči – prohlásila, že by ‚Evropa měla provozovat kulturní integraci‘ a ‚vytvářet evropské imámy‘. Abychom tedy neimportovali spolu s příchozími muslimy také jejich náboženské vůdce, tak by si Evropa měla vytvářet svoje náboženské vůdce, to jest muslimské imámy, kteří údajně – zase podle paní Hesové – budou respektovat evropské hodnoty. To řekla poté, co historik pan Šebek správně upozornil na to, že příchozí muslimové mají problém s naším právním systémem, protože oni věří na svoji šaríu, a ta je neslučitelná s evropským právem, a že se tedy obává, že by mohlo dojít k situaci, která se dá nazvat integrací neintegrovatelných,“ poukazuje mediální analytik.
Patnáct minut naprosté tuposti, prázdnoty, hlouposti a propagandy na ČT
To však nebylo ze strany zástupkyně Asociace pro mezinárodní otázky zdaleka vše. „Paní Hesová v reakci na slova historika Šebka vymyslela to, že příchozím muslimům budeme vnucovat námi odkojené nějaké lepší imámy, tedy nějaké evropštějští imámy. Nevím však, jestli to ta paní myslí úplně vážně. Redaktor se opět nezeptal, takže dál jsme se nedozvěděli nic. Ale tyhle věty samy o sobě jsou tak třeskutě hloupé, že si s nimi moc nevím rady. Jak si to představit? Otevřeme tady vysokou školu na studium koránu, hadísu a jiných svatých textů a budeme produkovat vysokoškolsky nebo nějak odborně specializovaně vzdělané duchovní experty, imámy?“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
_profil_top.jpg)
Marně se zamýšlí nad tím, jak by nápad analytičky mezinárodních vztahů mohl vypadat v praxi. „To budeme nějakým způsobem, ale nevím jak, implantovat tyto námi proškolené a evropské hodnoty ctící, lepší imámy do těch ‚horších‘ příchozích muslimských davů? Jak ale donutíme tyhle muslimské davy, aby akceptovaly námi proškolené agenty v podobě těch imámů? Fakt nevím, k tomu se paní Hesová také nevyjádřila, ani nikdo jiný. Takže mám za to, že jsme opět sledovali patnáct minut naprosté tuposti, prázdnoty a hlouposti, propagandy, která je činěna jenom proto, že je dobře placena. A žádný jiný důvod mít nemůže, protože rozumový důvod tedy fakt nemá,“ tvrdí mediální odborník.
Norimberk je s nacistickou érou úzce provázán
Na závěr si nechal téma, které nemůže nechat v klidu nikoho, kdo si pamatuje ještě alespoň něco málo z dějepisu deváté třídy základní školy. „Mám tím samozřejmě na mysli návštěvu pana ministra Hermana na sudetoněmeckém srazu v Norimberku. Kolem té události se dá vypozorovat několik symbolických věcí. První je ta, že se odehrává právě v Norimberku. Pokud si někdo vzpomene nebo vybaví své školní vědomosti, tak ví, že Norimberk bylo to město, kde Hitler vyhlásil rasové zákony namířené proti Židům. Norimberk bylo to město, kde se sjížděly ‚partajgenosen‘ z NSDAP na své srazy. Norimberk je to místo, kde dodnes stojí nedokončený gigantický stadion Alberta Speera, který byl odvozen od antických vzorů a měl sloužit pro reprezentaci nacionálně socialistického režimu,“ konstatuje Petr Žantovský.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Ještě teď běhá z norimberského amfiteátru mráz po zádech. „Byl jsem se tam podívat, je to nedokončený a zakonzervovaný objekt, takové strašidlo na okraji Norimberku, které tam – domnívám se – nechávají norimberští konšelé takhle stát jako výzvu, jako upozornění, jako pomník hrůz, kterých se Němci také dokázali ve svých dějinách dopouštět. Je to pomník velmi dramatický a velmi sugestivní, když tam vstoupíte, tak vám není dobře. To je jedna symbolika, proč právě v Norimberku se scházejí sudetoněmečtí vyhnanci, vysídlenci, nebo jak o sobě říkají,“ upozorňuje mediální analytik a přechází ke druhé symbolice, kterou vyjadřuje skutečnost, že návštěvu uskutečnil zrovna ministr kultury.
Polská reprezentace své ministry na sudetoněmecké srazy nevysílá
Snaží se přijít na to, proč se na sudetoněmecký sjezd vypravil právě Daniel Herman. „Jakou to má spojitost s kulturou? Proč tam nejel ministr zahraničí, premiér, prezident, kdokoli jiný, nebo parlamentní návštěva? Proč tam jel právě ministr kultury, to jsem nepochopil, a od pana ministra jsem se to nedozvěděl v žádném mediálním veřejném zdroji, proč to musel být právě on. Možná že tím hlavním důvodem je, že ve vládě sedí za lidovce a že lidovci měli vždy tímto směrem nejblíž. To je skutečnost od dávných časů. Koneckonců to omlouvání se nacistům neodstartoval pan Herman, ale pan Havel před mnoha a mnoha lety a od té doby se to za námi táhne jak lepidlo,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Žádná jiná země v Evropě nemá zapotřebí takových gest, přičemž na základě Postupimských dohod bylo určitě mnohem víc odsunutých Němců z Polska. „Ale fakt jsem si nevšiml, že by polská reprezentace vysílala své ministry čehokoli na sudetoněmecké srazy, aby se jim tam omlouvali, aby je nazývali milými krajany a podobně. To jsou věci těžko vysvětlitelné. Když se podívám na mediální reflexi, tak mám takový pocit, jako kdybychom mlčky připouštěli, že se věci posunují a že se zkouší pevnost mantinelů. Před čtrnácti, patnácti lety tady také byla snaha od sudetoněmeckých Němců, tedy těch vyhnanců v čele s Berndem Posseltem, o nějakou revizi poválečných událostí. Tehdy se však Parlament ČR postavil jednoznačně proti této revizi,“ připomíná mediální odborník.
Na sudetoněmeckém sentimentu vydělávají lidé jako Posselt
Naopak se postavil za znění Česko-německé deklarace z roku 1997, kdy reprezentace obou zemí jasně vyjádřily zájem na tom, aby se vzájemné vztahy už nikdy nezatěžovaly minulostí, ale zakládaly se na budoucnosti. „Také konstatovaly, že všechny majetkové a právní otázky, které se odehrály na sklonku nebo po ukončení války, byly důsledkem této války a jsou v podstatě vyčerpané, právně už nepoužitelné a nemá smysl se k nim vracet a nebudeme se k nim vracet. No tak někdo se k nim stále vrací. Vrací se k nim především tedy Němci, což chápu, protože to je politika Bernda Posselta, který samozřejmě žádnou válku nezažil. Myslím si, že opravdových pamětníků je ve vyhnanských spolcích pomálu, protože od války nás dělí víc než sedmdesát let, takže by to dnes byli už opravdu stařešinové,“ připomíná Petr Žantovský.
Ale lidé, kteří vydělávají na sudetoněmeckém sentimentu, jako je Bernd Posselt, s tím samozřejmě čarují a politicky operují. „A to, že jim česká politická reprezentace takhle jde na ruku, je naprosto nebývalé. Jak říkám, před čtrnácti lety se to nestalo, teď ano. Stalo se to v podstatě za mlčenlivého souhlasu médií. Česká televize k tomu dala devadesátiminutový speciál s panem ministrem. Během něj bylo zajímavé pozorovat na obrazovce běhající otázky, které lidé posílají mailem nebo jinými technickými prostředky do pořadu a moderátor z nich otázky vybírá a pokládá je hostovi,“ upozorňuje mediální analytik.
Byly vybírány pouze takové otázky, které nebyly ministrovi nepříjemné
Protože jde o tak citlivou záležitost, tak tentokrát bylo ještě patrnější, že to s volbou otázek není úplně v pořádku. „Byly vybírány pouze takové otázky, které jsou nějakým způsobem konformní vůči názoru České televize, jak už jsem zmínil. V podstatě tam nebyl položen jediný nepříjemný dotaz vůči panu ministrovi. Když jsem si to srovnal s pořadem pana Dolanského při rozhovoru s hejtmanem Haškem, který byl složen výhradně z ‚nepříjemných‘ otázek, tak tentokrát byl ten redakční výkon naopak zcela opačného typu i zcela opačného vyznění. To znamená, že Česká televize opět dala najevo, že jednak má svůj názor a jednak to, jaký je ten její názor,“ míní Petr Žantovský.
JUDr. Michal Hašek
Nyní je názorem České televize to, že je správně, že se omlouváme sudetským Němcům za poválečné události a že bychom tedy měli nadále touto cestou pokračovat a prohlubovat ji tak, jak si přeje pan Posselt. „To je docela varovné. A opět tak jako hodně často se ptám takovou svojí mantrou: Milí koncesionáři, tohle si chcete za své peníze kupovat? Je tohle opravdu to, za co je chcete vydávat? Kupujete si souhlas s tím, že i naši političtí reprezentanti mají jezdit na sudetoněmecké srazy, omlouvat se tam, nazývat je milými krajany? To si chcete kupovat za svoje koncesionářské peníze?“ míří mediální odborník na závěr dotazem do široké rodiny koncesionářů.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
