V čele kandidátky bude Matěj Gregor, šéf buňky v Moravskoslezském kraji, následovaný bývalým prezidentským kandidátem Karlem Divišem. Mezi dalšími kandidáty je i Jiří Hynek, bývalý prezidentský kandidát a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP). Strana nedávno oznámila podporu od Soukromníků, regionálního hnutí Pro Plzeň a hnutí Zdraví, Sport a vzdělání 2012.

 

Libor Vondráček zdůraznil, že heslo strany naznačuje eurokritický postoj, ale zároveň si je vědoma přínosů volného trhu, které chce zachovat. Klíčovým prvkem v jejich programu je ochrana české koruny, což podle něj představuje první pilíř jejich politické agendy. Vondráček slíbil, že v následujících dnech budou zveřejněny další informace o podpoře, kterou strana získala.

 

 

Prvním pilířem programu je podle Libora Vondráčka zachování české koruny. „Korunu nedáme především z pádných ekonomických důvodů. Česká republika je jako pacient, kterému teď není zrovna dobře. Proto si musíme zachovat jeden z léků v podobě vlastní měny, který můžeme použít k uzdravení naší ekonomiky“ uvedl Libor Vondráček, podle kterého po zániku koruny volají ti stejní lidí, kteří podporují omezení práva vata pro jednotlivé členské státy EU. „Není to tedy jen otázka ekonomická, ale otázka politická. Svobodní rozhodně nechtějí předávat další kousky suverenity mimo české území. Proto musíme bojovat za českou korunu stejně srdnatě, jako za zachování práva veta,“ dodal Vondráček.

 

Fotogalerie: - Patříme do Evropy, ne Evropě

 

Podle Matěje Gregora budou Svobodní usilovat také o to, aby migrační politika zůstala v rukou samostatných členských států a neřešila se celoevropsky. I proto druhým volebním heslem je „Pevnost Evropy“ a to nejen pospolu, ale také ve vztahu k České republice. „Jistě si vzpomeneme na migrační kvóty, o kterých bychom si mohli myslet, že jsou záchvěvem daleké historie. Ale pokud se podíváme pozorněji, zjistíme, že ministra vnitra Vít Rakušan se opět účastní celoevropského řešení migrační politiky, který teď dostal název migrační pakt. Což je jen jiný způsob proto, aby Evropská unie mohla řídit migrační politiku jednotlivých členských států,“ vymezil se vůči vládní politice Matěj Gregor, podle kterého je bezpečnost jednou z nejdůležitějších hodnot, které jim zajistí stát, ale i Evropská unie. 

 

Anketa

Mají čeští zemědělci proč protestovat?

Mají

97%

Nemají

2%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 46418 lidí

„Jeden europoslanec ze 705 nemůže vyřešit všechny problémy za den a já bych lhal voličům, kdybych tvrdil, že pokud vyšlou do Evropského parlamentu zástupce Svobodných, tak všechno změní. Je ale třeba, aby se Evropský parlament proměnil, aby 21 politiků, o kterých pět let nevíme, vystřídalo 21 politiků, kteří skutečně informují občany, co se na půdě EU řeší. Právě informační chaos, který se v EU díky komplikovanému řešení problémů povedl vyvolat, je příčinou toho, že EU nepodporuje občany, ale že ani občané nepodporují EU,“ dodal Gregor. 

 

Bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš na tiskové konferenci pak vyzdvihl to, že Svobodní zůstali poslední skutečně pravicovou stranou a nabízí tedy voličům jasnou pravicovou alternativu budoucího směřování Evropské unie. „Svobodní jsou jednoznačně proti Green Dealu, který negativním způsobem ovlivňuje českou ekonomiku. Svobodní milují přírodu a ekologii, proto jednoznačně podporujeme dostavbu jaderných elektráren, protože to zajistí dlouhodobou energetickou soběstačnost naší země,“ uvedl Karel Diviš. Zároveň připomněl petici proti zákazu aut na benzín a naftu, se kterou Svobodní již řadu měsíců objíždí celou Českou republiku. 

 

„Zároveň však chceme podporovat vědu, výzkum a inovace, což znamená především odstranit nesmyslnou byrokracii a deregulovat trh. Potřebujeme vrátit chytrým českým hlavám a mozkům svobodu,“ dodal bývalý prezidentský kandidát. „Pokud jste pravicově smýšlejícím voličem, nemusíte hledat zrnko písku mezi kandidáty ODS či ANO, když existují Svobodní, kteří jsou připraveni nastartovat všechny důležité změny a vrátit pravicové hodnoty. 

 

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční letos v červnu. Voliči budou rozhodovat o obsazení 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.