Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Babiš během minulého týdne uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně předtím, než ho hlava státu premiérem jmenuje a podotkl, že možné varianty řešení situace již s prezidentem dříve probíral.
Hrad na to odpověděl harmonogramem, který naznačuje, že nová vláda nebude do poloviny prosince. „Andrej Babiš na jednání 12. listopadu přislíbil předložení seznamu navrhovaných členů vlády, a to v týdnu po 24. listopadu. Prezident předpokládá, že jej obdrží a v následujících dvou týdnech s kandidáty na ministry povede konzultační rozhovory. Následně očekává, že předseda hnutí ANO veřejně vyjasní způsob řešení svého střetu zájmů, ze kterého bude zřetelné, že povede k zákonnému vyřešení tohoto problému. Pak je prezident připraven do jednoho týdne jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády,“ uveřejnila prezidentská kancelář.
Fotogalerie: - Podpis koaliční smlouvy
Účast na jednání Evropské rady 18. a 19. prosince v Bruselu by v případě dodržení tohoto harmonogramu prezidentem mohlo být jedním z prvních kroků Babiše v premiérské funkci. Půjde však o dny.
O směřování EU možná rozhodne Fiala
Pokud by prezident z jakéhokoli důvodu jmenování Babiše o pár dnů pozdržel, znamenalo by to, že za Česko bude na prosincové Evropské radě v Bruselu rozhodovat končící premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
O čem by Fiala rozhodoval? Předběžný program jednání předpokládá šestici hlavních témat: Ukrajinu, Blízký východ, příští víceletý finanční rámec, rozšíření EU, migraci a geoekonomiku s konkurenceschopností.
Pod jednotlivými body se skrývá zejména otázka směřování toku peněz na několik příštích let a výše financování klimatických cílů, obrany, zemědělství a v neposlední řadě i vyjasnění příjmů na tyto politiky z kapes firem a občanů. A přestože není pod jednotlivými body programu explicitně uveden přesný pořad jejich projednávání a finálně se bude schvalovat až přímo na místě, lze usoudit stěžejní otázky, k nimž příští premiér či stávající premiér v demisi zaujme postoj za Česko.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jak se zaplatí chod Ukrajiny?
Jako první se bude řešit stav na Ukrajině. Evropská unie v posledních dnech hovoří o financování fungování ukrajinského státu skrze transfery v částce zhruba 135 miliard eur (v přepočtu přes tři biliony korun), přičemž hlavním svárem jsou postoje zemí k návrhům, kde tuto horentní sumu na provoz Ukrajiny vzít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přišla s kontroverzním návrhem na použití zmrazených ruských aktiv, respektive výnosů z nich, které má Moskva v Belgii – problémem však je, že nesouhlasí samotná belgická vláda a variantu považuje za rizikovou nejen kvůli ztrátě důvěryhodnosti, ale též kvůli možné poválečné arbitráži, jejíž závěry by mohly nakonec znamenat, že by peníze na provoz Ukrajiny na další dva roky musely posléze „zatáhnout“ Belgičané a Rusku jeho majetek navrátit.
Pokud se Belgii v jejím postoji nepodaří zlomit, pak budou muset ostatní státy, aby nebyla ohrožena existence Ukrajiny, najít jiné řešení. Mezi návrhy je, že Evropané Ukrajině budou posílat peníze ze svých zdrojů, případně si peníze pro ni půjčí.
V prosinci se dá očekávat, že Evropská rada vybere nebo zúží kombinaci těchto variant a dá komisi mandát, aby připravila prováděcí návrhy tak, aby peníze zamířily v příštím roce do Kyjeva. Je možné, že výsledné řešení bude kombinací jednotlivých návrhů, společného dluhu a využití výnosů z ruských aktiv. Pomoci zmírnit obavy Belgie by měl nápad šéfky Evropské komise, že bychom v případě budoucího navrácení majetku Moskvě Bruselu pomohli a závazky vůči Rusku by dopadly na všechny státy EU.
Fotogalerie: - Interpelace na Fialu
„Evropská rada se bude zabývat agresivní válkou Ruska proti Ukrajině ve všech jejích rozměrech a pokračující podporou unie Ukrajině a jejímu obyvatelstvu včetně finančních potřeb Ukrajiny,“ dodává popisek bodu jednání.
U bodu týkajícího se Blízkého východu se dají předpokládat hlavně politické deklarace a případné rozhodnutí by mohlo směřovat opět k financím a tomu, zda Evropané do této části světa nebudou posílat větší balík peněz. Není jasné, zda zazní nějaké konkrétní návrhy, ale je velmi pravděpodobné, že někteří lídři odkomunikují výzvy k dalšímu navýšení pomoci pro Palestince a pokračování podpory pro Pásmo Gazy.
Společné zadlužení a nové daně
Vůbec nejstěžejnější pro Česko bude třetí bod, řešící příští víceletý rozpočtový rámec EU pro roky 2028 až 2034. Rozhodování se bude točit ohledně návrhů Evropské komise na rozdělení subvencí pro zemědělce, regionální podporu, růst výdajů na obranu, ale též samotnou velikost rozpočtu, která děsí rozpočtově zodpovědnější státy jako Německo, Finsko, Nizozemsko či Švédsko. Především z Helsinek se už několik měsíců ozývá nesouhlas s velikostí rozpočtu o objemu kolem 2 bilionů eur a plán na společné zadlužení, jež je naopak vítáno jižními státy s dlouhodobými finančními problémy a vysokými schodky. Vyloučeno tak není, že v případě chybějících ústupků by Finové mohli použít své veto.
Dohodnout se země také budou muset na návrzích dlouhodobého financování Ukrajiny, klimatických cílů, které mají spolykat až 35 % rozpočtu anebo nástrojů pro společné financování investic společným zadlužením. Z návrhů vyplývá, že nejméně 35 % celého dlouhodobého rozpočtu EU, jdoucí na výdaje podporující klima a životní prostředí, má být ohraničeno podmínkou, že nesmí jít na obranu a bezpečnost a očekávat se dá značné zvýšení tlaku na státy, aby peníze jdoucí z EU využívaly ve větší míře k docílení uhlíkově neutrální budoucnosti.
Kromě společného zadlužení se příjmová strana má řešit i pomocí většího výběru peněz od Evropanů. Z kapes daňových poplatníků a firem chce na své cíle EU peníze vytáhnout například skrze nové daně uvalené na velké firmy s obratem nad 100 milionů eur, zdanění tabáku, elektronického odpadu a v neposlední řadě skrze emisní povolenky a emisní cla. Většinu rozpočtu pak mají i nadále pokrývat příspěvky, které do rozpočtu EU posílají jednotlivé členské země.
Fotogalerie: - Petr a Ursula
Ukrajina v EU, migrace a pokrok skrze dekarbonizaci průmyslu
Čtvrtým bodem, který budou v prosinci v Bruselu lídři států EU řešit, jsou přístupová jednání s kandidátskými státy, přičemž hovořit se má o postupu v jednání hlavně s Ukrajinou, Moldavskem, Albánií a Černou Horou.
Uzavřít přístupová jednání do konce roku 2026 by dle komise mohla jako první Černá Hora, Albánie do roku 2027 a roku 2028 pak nejprve Moldavsko a poté i Ukrajina. U ní je však Brusel opatrný vzhledem ke stavu tamního právního státu. „Ukrajinská vláda oznámila svůj cíl předběžně uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je odhodlána tento ambiciózní cíl podpořit, domnívá se však, že k jeho splnění je třeba urychlit tempo reforem, zejména pokud jde o základní zásady, konkrétně právní stát,“ zaznívá.
Hovořit by se mohlo též při této příležitosti o samotném rozhodovacím procesu přístupu kandidátských zemí a o budoucnosti jednomyslnosti v této otázce.
Fotogalerie: - Andrej a Ursula
Ohledně migrace se mají v prosinci státy dohodnout na postoji k návratové politice migrantů do třetích zemích či debatovat o postupu implementace jednotlivých částí migračního paktu, který vstoupí v účinnost od června 2026. Pro Česko by debaty případně mohly znamenat možnost bližšího vyjasnění parametrů solidárního mechanismu.
Posledním tématem na prosincovém jednání, který bude řešit Babiš, anebo Fiala, je konkurenceschopnost a cesta k bezemisní budoucnosti skrze „net-zero“ technologie. U tohoto bodu půjde především o návrhy týkající se ekonomické přestavby bloku a dekarbonizace průmyslu. Řešit se má třeba změna pravidel státní pomoci a veřejných zakázek ve prospěch „čistého průmyslu“, podpora „čistých technologií“, ale dojde i na obranu, dobývání vesmíru či digitální technologie.
Čelní představitelé zemí EU mohou naznačit, jaké odvětví a inovace je potřeba v příštích letech nejvíce podporovat a potvrdit zvýšení obranných výdajů včetně klauzule, že se nebudou plně započítávat do deficitních limitů fiskálních pravidel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 15 čtenářů)
Souhlasíte s tím, aby Česko v prosinci v Bruselu ještě zastupoval premiér v demisi Petr Fiala?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
antek2
