Břetislav Rychlík podle Ryšánkové nastolil agendu vzpomínáním na staré časy televizní krize („to když jsme chodili do Sněmovny s Ludvíkem Vaculíkem“), načež přešel rovnou do útoku proti vedení a Radě Českého rozhlasu, protože rozhlas neprodloužil smlouvu Petru Fischerovi, šéfredaktorovi Vltavy.

S emocí sobě vlastní prý Fischerovo neprodloužení smlouvy srovnal se zatčením Plastic People, padala slova jako normalizace a cenzura, přičemž pletl jedno přes druhé a občas mu unikaly časové souslednosti. „Z celého jeho projevu koukalo bohužel hlavně pobouření nad tím, že mu ‚vyhodili‘ kamaráda. Radu prakticky obvinil z toho, že je to banda nějakých zmanipulovaných podvodníků,“ napsala analytička a dodala, že když se ohradila předsedkyně rady Hana Dohnálková, byl překvapen.

„Bohužel po tomhle typicky rychlíkovském výlevu, nehodném vysokoškolského pedagoga, úplně zapadly věcné, byť akademické přednášky trojice Jirák, Šlerka, Štětka,“ podotkla. Profesor Jirák se podle analytičky přitom zamýšlel nad tím, proč vlastně tuto konferenci svolali, o pozici médií veřejné služby v digitálním světě, o tom, že tradiční média již nenastolují agendu a jejich role se upozaďuje. „Václav Štětka přinesl grafy a tabulky, ukazující důvěryhodnost médií veřejné služby, ústup diváků od tradičních médií a další srovnání. Josef Šlerka se zabýval druhy žurnalistiky v ‚nové době‘,“ upřesnila.

Následně se přesunula k projevu Hany Marvanové a jejímu již dvacet let opakovanému a zbožňovanému německému modelu voleb do mediálních rad, aniž jen slovem reflektovala, že tento model má také své problémy, jak zjistili v Německu. „Že totiž například někteří radní, vybraní ‚relevantními organizacemi‘ pocházejí z organizací hojně futrovaných státem. A že celý německý model byl důsledkem denacifikace,“ konstatovala Ryšánková s tím, že nad tím se ale Marvanová nezamýšlela celých dvacet let, takže s tím nezačala ani dnes.

Pobouřila se podle analytičky ale právem nad tím, že Sněmovna před sebou hrne pět výročních zpráv České televize. Vyzvala prý Senát, pokud Sněmovna nekoná, což podle jejího názoru nekoná, aby si měl některé pravomoci uzmout. „Patrně takový drobný ústavní puč. Bohužel ale ani ona nepřispěla k racionální debatě,“ poznamenala Ryšánková.