Jiří Hovorka píše, že penzijní společnosti zpočátku mohou peníze svých klientů zhodnotit maximálně na úrovni nejlepších spořících účtů, tedy pod dvěma procenty. Je přitom prý lhostejné, zda si klienti zvolili konzervativní, nebo dynamickou, tedy riskantnější strategii.

Omezené prostředky, které přišly v rámci druhého pilíře do penzijních fondů, určují strategii investic. Aktuálně.cz uvádí, že fondy budou muset déle zůstávat v přechodné investiční strategii, což znamená, že peníze budou ležet na běžných účtech, termínovaných vkladech a dluhopisech.