Jiří Hovorka píše, že penzijní společnosti zpočátku mohou peníze svých klientů zhodnotit maximálně na úrovni nejlepších spořících účtů, tedy pod dvěma procenty. Je přitom prý lhostejné, zda si klienti zvolili konzervativní, nebo dynamickou, tedy riskantnější strategii.
Omezené prostředky, které přišly v rámci druhého pilíře do penzijních fondů, určují strategii investic. Aktuálně.cz uvádí, že fondy budou muset déle zůstávat v přechodné investiční strategii, což znamená, že peníze budou ležet na běžných účtech, termínovaných vkladech a dluhopisech.
"Menší objemy spravujeme více konzervativně a to zejména kvůli potřebné diverzifikaci, která je u nižších objemů hůře dosažitelná," potvrdil deníku Insider Michal Ondruška, člen představenstva Raiffeisen investiční společnosti, která spravuje prostředky Raiffeisen penzijní společnosti.
Investice na desítky let
Zástupci penzijních společností zároveň ale zdůrazňují, že minimální výnos v prvním roce či dvou nic podstatného neznamená, protože druhý pilíř je investice na desítky let. Cíl penzijních společností je dostat průměrné výnosy v tomto čase na úroveň zhruba tří procent u konzervativních fondů, pěti procent u vyvážených fondů a sedmi procent u dynamických.
Server Aktuálně.cz se zeptal Pavly Hávové z ČSOB Penzijní společnost, jak dlouho fondům vydrží přechodné investiční strategie. "S ohledem na současný vývoj půjde o rozmezí jeden až dva roky,“ zněla odpověď.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
