"České firmy zůstávají v pohledu na zaměstnanost i nadále optimistické. V kategorii středních a větších podniků jich plánuje v roce 2023 navyšovat počty zaměstnanců více než čtvrtina. A pouze tři procenta malých firem očekávají, že jim v příštím roce počet zaměstnanců poklesne," uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. Přetrvávajícím problémem je ale podle něj nedostatek odpovídajících profilů na volná pracovní místa.
"Plánujeme deseti až dvacetiprocentní nárůst počtu zaměstnanců ve společnostech STS Olbramovice a Technik Partner,“ řekl například partner strojírenské skupiny SkyLimit Ľubomír Červeňák. "Chceme nabrat, ale bohužel není kde,“ poukázal na situaci na pracovním trhu majitel pražské firmy na hydraulické nářadí Miroslav Vybulka.
Očekávání na příští rok jsou o něco příznivější než plány firem pro poslední letošní čtvrtletí, podle kterých avizovalo 74 procent firem, že již nebudou měnit počet zaměstnanců. Více než 15 procent oslovených firem chtělo zvýšit počet zaměstnanců a devět procent plánovalo snižování.
Průzkum uskutečnila agentura Datank v říjnu a listopadu mezi čtyřmi stovkami zástupců malých a středních firem a podnikatelů.
Špicar: Firmy čekají zlé časy
Trochu jiný pohled k zaměstnanosti ve firmách přinesl začátkem listopadu viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar v rozhovoru pro Reflex, když varoval, že firmy čekají opravdu zlé časy.
„My jsme byli v jednu chvíli osočeni některými politiky, že se některé firmy, speciálně ty velké, nechovaly příliš zodpovědně a spekulovaly se spotovými cenami energií. Některé firmy to opravdu dělaly. Ale my jsme chtěli vědět, jaká jsou fakta a čísla, protože když vystupujeme ve veřejném prostoru, tak to naše vyjadřování bereme velmi vážně. Tak jsme udělali rozsáhlý průzkum u naší členské základny a ukázalo se, že většina firem má zafixované ceny energií do konce roku. Ale hlavní problém je, že pouze 20 procent má zafixovány ceny i na rok 2023. Energetické požadavky některých firem jsou natolik velké, že dodavatelé nejsou ochotni takovéto dodávky dlouhodobě zajistit a nebo je to za tak vysoké ceny, že firmy pak nejsou schopny promítnout ceny energií do cen svého zboží nebo služeb,“ vysvětloval Špicar.
Vláda Petra Fialy (ODS) dělá podle Špicara pro české firmy pořád málo, ale už je to alespoň víc, než třeba před třemi měsíci. Naštěstí se prý podařilo prodloužit poskytování pomoci v rámci tzv. krizového rámce. „Teď ale bude na jednotlivých členských státech, jak si takovýto rámec naplní,“ upozornil Špicar.
Zdůraznil, že firmy volaly po přijetí některých řešení už od května tohoto roku a žádaly, aby vláda pomohla firmám plošně, protože pomoc opravdu budou potřebovat skoro všechny firmy a plošná pomoc bude nejrychlejší a nejúčinnější.
Pokud pomoc nepřijde, velké firmy to možná i přežijí, ale nebudou mít dost peněz na investice a na další rozvoj. I to bude problém. Jen to možná není vidět na první pohled, protože majitelé firem nechodí demonstrovat na Václavské náměstí v Praze. Podle Špicara na to nemají čas a starají se o to, aby jejich firmy přežily, aby udrželi pracovní místa pro své zaměstnance. „My teď máme na řešení necelé dva měsíce a my se snažíme té vládě říct, že musí jednat rychle a čím rychleji jednat bude, tím levněji jí to nakonec vyjde."
Upozornil také, že průmyslové firmy budou muset propustit své zkušené zaměstnance, které v první vlně ještě český pracovní trh pojme, např. v sektoru služeb, ale vzhledem k tomu, že Česko je nejprůmyslovější zemí EU, už bude zaděláno na problém.
V EU teď firmy naráží na to, že Německo je až příliš závislé na zemním plynu a němečtí politici se dlouho bránili snahám zasáhnout na energetickém trhu.
Současně je podle Špicara třeba zastropovat ceny plynu tak, aby nedosahovaly raketových výšin, ale na straně druhé to nesmí být tak nízká cena, aby tankery se zkapalněným plynem nezamířily raději do Asie.
Navíc je podle Špicara třeba chystat i nějaké národní řešení, pokud se EU neshodne na nějaké jednotné podobě pomoci. Zvláště pokud Německo napumpuje do ekonomiky 200 miliard eur, v přepočtu 5 bilionů korun, česká vláda, ani jiné vlády tomu nebudou moci konkurovat.
Velkou výhodu prý už dnes mají např. Španělsko a Portugalsko, které prakticky leží na tzv. energetickém ostrově a dnes mají plyn až čtyřikrát levněji než české firmy a takovéto výhodě se podle Špicara konkuruje velmi těžko.
A pokud by měl vládě navrhnout, jak získat peníze do státního rozpočtu, radil by jí vrátit se k superhrubé mzdě, kterou společnými silami zrušila ODS, ANO a SPD. A pokud vláda superhrubou mzdu nevrátí, Špicar má jasno. „Pak je to hloupá hospodářská politika,“ prohlásil.
V závěru rozhovoru volal po zavedení eura v Česku a dával najevo, že je velmi zklamán, že se k tomu ani tato vláda nechystá. Zklamala ho v tom prý TOP 09 i STAN. Je totiž přesvědčen, že členství Česka v eurozóně by celé republice pomohlo, protože bychom mohli více mluvit do rozvoje EU. „Češi by svou racionalitou a skepticismem mohli přispět k lepšímu rozvoji eurozóny,“ upozornil Špicar, který si však posteskl, že vláda nevysvětluje, jaké výhody by přijetí eura přineslo. Nevysvětlují, že nám česká koruna nepomáhá v boji s inflací, ulehčuje to evropský obchod a neříká lidem, že by přechod na euro nepřinesl zdražení v obchodech, čehož se Češi bojí. „Koruna je toxická, koruna je riziková, firmy se jí bojí a začínají mezi sebou obchodovat v eurech,“ nechal se také slyšet Špicar.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pas, čtk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
