Podotýká, že to nakonec ve vojsku dotáhl až na předsedu základní organizace KSČ. A tím pádem nebyl jen řadovým členem, nýbrž i komunistickým funkcionářem, byť na té nejnižší úrovni.

 „Být v armádě i jako nestraník možné bylo, ačkoliv to byly jen výjimky. Samozřejmě ale každý, kdo chtěl dělat kariéru a zapojit se do budování armády v zemi, která byla okupovaná sovětskými vojsky a která byla spojencem okupantů, tak u takového člověka se předpokládalo, že bude mít dobrý kádrový profil, i se stranickou knížkou,“ uvádí Blažek.

Sám generál ve výslužbě jeho tezi o uvědomělém členu KSČ pomohl, když si v roce 1987 do svého životopisu o událostech roku 1968 napsal: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto 1968. Tehdy u nás byli na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.“