Samotný název Vratimovského semináře obsahoval otázku, zda média manipulují nebo ne? Žantovský se ve své přednášce věnoval kořenům a vývoji mediální sféry. „Média a politika jsou spojené nádoby. K tomu se přidává také ekonomická a sociální situace. Je naprosto zřetelné od revoluce, že tohle vše vytváří prostředí, ve kterém žijeme,“ uvedl na začátek analytik. Profesně se zabývá studiem médií za uplynulá léta a při tom narazil na velké obtíže. „Není tu jediný historik, analytik, který by se odvážil sáhnout do nervů nejčerstvější historie,“ zmínil s tím, že to vypadá, jakoby končily dějiny rokem 1989. Sám se proto právě období po revoluci rozhodl zmapovat. „Jediné prostředí, kde mají o tohle prostředí zájem, je na Slovensku. Zájem Slováků o české polistopadové dějiny je úžasný. Nikdy jsem nezažil reciproční postoj,“ doplnil.

Pravda a láska? Prý takto došlo k odstartování epochy nového třídního boje

Svoboda znamenala emoce. „Do toho vstoupila dichotomie pravdy a lásky versus lži a nenávisti, která napáchala největší škody po roce 1989 na celé české demokracii. Odstartovala epochu nového třídního boje. Ten, kdo je s námi, je s námi, kdo není, je proti nám, a kdo to určí, je autor sloganu o pravdě, lásce a nenávisti,“ zhodnotil Žantovský. Hovořil o tom, že dochází ke hledání nepřítele, svalování viny na ostatní. „S tím souvisí elitářský postoj Václava Havla a jeho nohsledů k ostatním lidem, kteří pro něj nebyli dostatečně dobří,“ zmínil Žantovský.