Samotný název Vratimovského semináře obsahoval otázku, zda média manipulují nebo ne? Žantovský se ve své přednášce věnoval kořenům a vývoji mediální sféry. „Média a politika jsou spojené nádoby. K tomu se přidává také ekonomická a sociální situace. Je naprosto zřetelné od revoluce, že tohle vše vytváří prostředí, ve kterém žijeme,“ uvedl na začátek analytik. Profesně se zabývá studiem médií za uplynulá léta a při tom narazil na velké obtíže. „Není tu jediný historik, analytik, který by se odvážil sáhnout do nervů nejčerstvější historie,“ zmínil s tím, že to vypadá, jakoby končily dějiny rokem 1989. Sám se proto právě období po revoluci rozhodl zmapovat. „Jediné prostředí, kde mají o tohle prostředí zájem, je na Slovensku. Zájem Slováků o české polistopadové dějiny je úžasný. Nikdy jsem nezažil reciproční postoj,“ doplnil.
Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)Anketa
Pravda a láska? Prý takto došlo k odstartování epochy nového třídního boje
Svoboda znamenala emoce. „Do toho vstoupila dichotomie pravdy a lásky versus lži a nenávisti, která napáchala největší škody po roce 1989 na celé české demokracii. Odstartovala epochu nového třídního boje. Ten, kdo je s námi, je s námi, kdo není, je proti nám, a kdo to určí, je autor sloganu o pravdě, lásce a nenávisti,“ zhodnotil Žantovský. Hovořil o tom, že dochází ke hledání nepřítele, svalování viny na ostatní. „S tím souvisí elitářský postoj Václava Havla a jeho nohsledů k ostatním lidem, kteří pro něj nebyli dostatečně dobří,“ zmínil Žantovský.
Bitva o světový názor se vede prostředky velmi neférovými a neurvalými
Vyjmenoval také psychologické předpoklady vývoje. „Světový názor vyjadřuje postoj člověka a právě o ten se vede největší bitva na politické i mediální scéně. Vede se prostředky velmi neférovými, neurvalými. Jde o to vytvářet iluzi, že se člověk rozhoduje sám, že jeho svobodná vůle je skutečně svobodnou vůlí. Vytvářejí dojem člověka, který je svobodný, ale není to pravda. Rozhoduje se podle nějakých návodů, které jsou mu nějakým způsobem více či méně sofistikovaně podsouvány,“ zhodnotil Žantovský. Hovořil také o etických dimenzích vývoje. Zopakoval, že v době Václava Havla byla informovanost lidí nízká.
Fotogalerie: - Vratimovský seminář 2015
Nenazýváme věci tak, jak se jeví. Jde o vytváření umělé reality
Žantovský hovořil také o strachu zrcadlit realitu a o společenském lhaní. „My nenazýváme věci tak, jak se jeví, jaké mají dopady. Bojíme se nazvat černocha černochem, takže máme Afroameričana, homosexuála homosexuálem, proto máme gaye. Setkáváme se s tím na každém kroku a jde o vytváření umělé reality,“ konstatoval. Znovu zmínil, že člověk je jen zdánlivě svobodný. „Jednou z nejstrašnějších manipulačních technik je politická korektnost,“ zhodnotil. „Zájem mocenské struktury je ovlivnit kolektivní mentalitu jedince a vytvořit z něj součást slepé hluché masy,“ dodal.
Likvidují se hodnoty jako kultura, vlastenectví, historická paměť
Pak zmínil pojem postmoderna. „Nemyslím si, že už jsme za ním, vidíme to všude kolem, což souvisí i s politickou korektností. Co to je? Rozpad hodnot. Představa, že všechny hodnoty jsou si rovny. V důsledku toho se likvidují hodnoty jako kultura, vlastenectví, historická paměť a vše slouží opět k manipulaci s lidmi,“ uvedl Žantovský. Silnou manipulační technikou je podle Žantovského tak zvané nastolování agendy, kdy mainstreamová média představí „sousto“ a pak si lidé nevšímají ostatních informací. „Čím víc se o tom mluví, tím více je to zásadní problém,“ vysvětlil. „Velmi zajímavá technika je mediální inscenace událostí. To znáte také, když si otevřete jakékoli noviny, jak se na vás hrnou příběhy. Jsou inscenovány a realizovány tak, aby byly zajímavější,“ popsal Žantovský s tím, že Česká televize praxi používá velmi často. Pak zmínil také cílené odvádění pozornosti, aby člověk neviděl pozadí.
V ČT prý lze najít všechny manipulační techniky dohromady
„Mám nejradši Českou televizi, protože to je vděčný terč. Najdete tam všechny manipulační techniky dohromady. Vizuální manipulace je samozřejmě nejpůsobivější,“ uvedl Žantovský s tím, že jde o to, aby lidé nepřemýšleli. „Když už jsem si vzal do úst ČT, říká se, že nemanipuluje, je nestranná, nepodléhá tlakům. Veřejnoprávní statut vznikl v roce 1991, kdy bylo dobovým požadavkem zlikvidovat Československou státní televizi a na její pozici postavit něco, co mělo být nestrannější,“ zmínil. „Veřejnoprávnost je velmi zajímavá, protože na jejím konci je instituce, které všichni platíte. Tím vzniká osmimiliardový rozpočet, který je mimochodem větší než roční rozpočet ministerstva kultury České republiky a s tím zachází management jako s darem od nás občanů. Není to státní instituce, ale veřejnoprávní. Nesmí tam vstoupit kontroloři NKÚ, takže si tam mohou dělat, co chtějí, za naše peníze podnikají libovolně,“ popsal.
Petr Žantovský a Týden v médiích:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
