Je třeba zpřísňovat covidové restrikce? (Ptáme se od 30.6.2021)Anketa
V úterý před polednem došlo v Praze k tragické události, když úřednici Úřadu práce přímo na jejím pracovišti zastřelil již dříve hledaný muž. Toho policisté zadrželi v centru Prahy po několika hodinách. Později se zjistilo, že bývalý zaměstnanec Aera Vodochody je již hledán v souvislosti s poleptáním jiné ženy kyselinou.
Pirátský kandidát na poslance a právník Martin Karim si z případu odnesl poučení, že je třeba si posvítit na držitele zbraní. Přitom šířil nepravdu, že zaměstnankyně Úřadu práce byla zastřelena legálně drženou zbraní. A z toho dovozoval, že je třeba výrazně zpřísnit pravidla pro držení zbraní.
„Ze stalkera se stal agresor, který zaútočil na svou exkolegyni kyselinou. Z agresora se stal vrah, když zastřelil legálně drženu zbraní úřednici, které v minulosti vyhrožoval. Budeme muset patrně podrobovat držitele zbraní průběžně psychotestům a vstupy do úřadů dovybavit bezpečnostními rámy,“ plánovala jedenáctka volební kandidátky Pirátů a STAN ve Středočeském kraji.
Konstrukci mu však rozbilo zjištění, že střelec střílel nelegálně drženou zbraní. Policie navíc zdůraznila, že muž vůbec neměl zbrojní průkaz. Po těchto zjištěních pirátský kandidát svůj příspěvek nejprve upravil a pak smazal. Jako důvod ale neuvedl nepravdivé informace. „Vzhledem k tomu, kam se ubírala debata pod mým příspěvkem, jsem ho odstranil,“ napsal. Později, po výzvách některých diskutujících, přidal i omluvu.
Debata o střelci se právě na tématu legálního držení zbraně zajímavě propojila s nedávnou vášnivou polemikou po schválení novely Listiny práv a svobod, která garantuje lidem právo bránit svůj život a majetek i se zbraní (pokud splní zákonem stanovené požadavky).
V Senátu, který s iniciativou přišel, proti „střelecké lobby“ bojoval nejzuřivěji Jiří Dienstbier. Ten mezitím komoru opustil, ale stopu v ní zanechal nesmazatelnou. V roce 2019 se v Senátu konalo k tématu veřejné slyšení, kde si stěžoval: „Za záruky své bezpečnosti bych považoval spíše to, že se moc lidí se zbraněmi ve veřejném prostoru nebude pohybovat. Vnímám to jako riziko pro mě.“ A se zřetelným pobavením vzkázal fanouškům zbraní, že legislativa Evropské unie je nakonec stejně umravní.
Když před dvěma týdny přesto novelu schválila Poslanecká sněmovna, přivedlo to k zuřivosti bývalého poslance KDU-ČSL Ivana Gabala. „Novela je bezpečnostně hazardní krok, který nás sbližuje s legislativní situací USA a ohrožuje bezpečnost 97 % občanů, kteří nejsou ozbrojeni. Právo na zbraň má v Ústavě jen Mexiko a USA. Jako ústavní právo zpřístupní novela zbraně i lidem, kteří by je dosud z psychologických, bezpečnostních nebo zdravotních důvodů nemohli získat, nyní mají toto právo z Ústavy a dojde ke zhoršení bezpečnostní situace u nás. Přejeme si opravdu také bezpečnostní rámy ve školách?“ ptal se v narážce na situaci v USA.
Pak si postěžoval, že poslanci zavádějí „právo na násilí jako ústavní právo“. Později ještě dodal, že postoj Sněmovny „dokumentuje velký vliv extremismu v našem parlamentním životě“. A nakonec jej rozčílilo, že čeští poslanci chtějí bojkotovat humanistickou snahu EU o regulaci zbraní, podporu neozbrojených a tím zvýšení bezpečnosti v Evropě.
Po pátečním teroristickém útoku v německém Würzburgu, kde několik desítek neozbrojených lidí několik minut (do příjezdu policie) zoufale přihlíželo, jak útočník somálského původu zuřivě bodal do matky chránící tělem svou dceru, Ivan Gabal svůj postoj nijak nerevidoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
