Do obhajoby někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše se na svém youtubovém kanálu pustil expremiér Jiří Paroubek, předseda strany Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD). „V posledních týdnech se zase objevují ‚odborníci‘, kteří si z Beneše dělají snadný cíl. Petr Pithart, ne příliš úspěšný předseda vlády z dob Československé federace, teď tvrdí, že Beneš byl zrádce národa. Jenže takhle jednoduché to nebylo a není,“ domnívá se Paroubek.
Na svém youtubovém kanálu vysvětlil, že Edvard Beneš stál v čele státu v době, kdy se celý svět hroutil. „Hitler už válku v hlavě měl, západní velmoci selhaly a Československo stálo samo proti gigantovi. Obětoval dočasně území – ne proto, že chtěl, ale protože válka by v tom momentě znamenala okamžité vyhlazení milionů lidí. Beneš nebyl zrádce. Byl to prezident, který držel stát pohromadě v nejtěžším období naší historie. Dnes se to všechno hrozně jednoduše hodnotí z odstupu a s plným břichem. Tehdy to byla otázka přežití národa,“ zdůrazňuje politik.
A dodává: „Jestli chceme hodnotit historii – tak ji musíme chápat. Ne překrucovat.“
Francii nabídl odstoupení pohraničních výběžků Československa
Ve videu rozebírá Benešovy politické kroky, především před Mnichovskou dohodou v roce 1938, kdy Beneš neoficiálně nabídl Francii odstoupení pohraničních výběžků Československa. Dále vysvětluje Benešovu realistickou zahraniční politiku zaměřenou na spolupráci se Sovětským svazem a jeho snahu o vnitřní pluralismus po válce, model podobný Finsku. Závěrem odmítá Pithartovo zpochybňování Benešova socialistického a politického angažmá v Národně socialistické straně.
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?Anketa
„Petr Pithart a skupina historiků a sociologů se domnívají, že Beneš se dopustil téměř velezrady. Prý měl postupovat jinak v září 1938 před Mnichovskou dohodou. To je jedna z výhrad. Beneš vyslal na neoficiální misi do Francie poslance Nečase, sociálního demokrata, pozdějšího ministra. Byl poslán k Léonu Blumovi, vlivnému francouzskému socialistovi a bývalému premiérovi. Nečas měl tlumočit francouzské politické elitě neoficiální návrh Edvarda Beneše, že by Československo bylo ochotné odstoupit pohraniční výběžky. Jednalo se například o Šluknovský a Ašský výběžek,“ líčí Paroubek.
Tyto oblasti podle něj neměly významná opevnění, ale žili v nich převážně Němci. Šlo o více než milion sudetských Němců. Benešovým cílem bylo změnit národnostní strukturu Československa a najít kompromis s Německem, které se snažilo zničit československou státnost, a to nejprve připravením o sudetoněmecké oblasti. Podle Paroubka šlo pouze o sondáž a neucelený návrh, který neprošel parlamentem. Benešova snaha o kompromis se však později stala součástí kritiky jeho politiky.
Beneš usiloval o podobnou cestu, jakou nastoupili Finové
Po válce Beneš vsadil na spolupráci se Sovětským svazem, který byl ochoten uznat československou státnost v předválečných hranicích. „Zároveň vsadil na spolupráci s gaullistickou Francií, čímž byla Velká Británie postavena před hotový fakt, že musela svému spojenci, tedy Československu, vyhovět,“ přiblížil politik.
Ing. Jiří Paroubek
Dále hájí Beneše jako politika, který realisticky zhodnotil síly v Evropě. „Beneš nebyl nekritickým obdivovatelem Stalina, ale umírněným socialistou. Věděl, že komunistický režim v SSSR je stabilní, což se ukázalo během války, kdy SSSR zastavil Německo,“ vysvětlil Paroubek.
Beneš podle něj usiloval o podobnou cestu, jakou nastoupili Finové. „Československo by sice bylo pod určitým vlivem Sovětského svazu a respektovalo by jeho zahraniční politiku, ale vnitřní režim by byl postaven na svobodné hře ekonomických sil, tedy tržním hospodářství, a zejména na politickém pluralismu. Toho se bohužel Benešovi, ne úplně jeho vinou, nepodařilo dosáhnout,“ řekl předseda ČSSD.
Zdůraznil, že Beneš byl významným činitelem národně socialistické strany. Vstoupil do ní počátkem 20. let, od roku 1929 byl místopředsedou strany. Tato strana byla oporou vládní koalice i Benešovy politiky až do února 1948. O jeho spojení se stranou svědčí i to, že dozorci v koncentračním táboře v Mauthausenu zařazovali politické vězně, české národní socialisty, do politického ranku „Benešpartaj“, tedy Benešova strana.
„Převážná většina argumentů, které používá Petr Pithart, jsou pro člověka, který se skutečně zabývá dlouhodobě historií, nestravitelné a nepřijatelné,“ uzavřel Paroubek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s názorem Jiřího Paroubka, že prezident Edvard Beneš byl politický realista a nelze ho obviňovat ze zrady?
autor: Naďa Borská
