Je třeba v Česku víc zdanit nejbohatší?Anketa
Zemědělci bijí na poplach. Ceny komodit jdou raketově nahoru. Zda je to jen problém spekulace na burze, je otázka. Covid ale zamíchal s dodavatelskými vztahy prý velmi citelně…
Hledání „bejka“
„Podpora restauračnímu segmentu přes všechny zmatky nebyla až tak špatná,“ konstatuje kladenský pivovarník a hospodský ing. Petr Macháček. „Nechci se zastávat vlády, ale ušlo to. Spíše bych řešil co dál, co budeme dělat, když lidi zůstanou sedět doma. Nálada ve společnosti je katastrofální, českomoravskému stádu chybí vůdčí býk, žádné stádo nemůže vést proti smečce vlků či virů nemocný jedinec,“ hodnotí situaci kladenský živnostník, který své pivo čepuje už hezkou řádku let a většinu věcí si připravil a sestavil vlastníma rukama. V sáčku a kravatě jej rozhodně neuvidíte – jeho „společenským“ oblekem je pracovní oblečení. O „kravaťáka“ tedy rozhodně nejde.
Co bude? „Je to věštění z kávové sedliny, závěr je ale jasný, jestli dojde po prázdninách k dalším omezením, vznikne tady generace nevzdělaných tupců a armáda žebráků, stát, ač bude řízen kýmkoli, zkrachuje. Staneme se úplně závislou skupinou na montovnách, které ale nemají montovat pro koho,“ věští chmurně Macháček. Nejsem ani zastánce, ale ani odpůrce očkování, beru to jako nutné zlo. Není podle mě zatím jiná možnost nežli udělat očkování jako povinné, nebo neočkované částečně vyřadit z kolektivního života.“
Lidem podle kladenského pivovarníka, který mimo jiné pojmenoval jednu z vlajkových lodí svých produktů „starostou Pavlem“ jako vzpomínku na významného kladenského rodáka a občana, chybí hlavně kontakt, „… člověk, ač si to odmítá přiznat, je stádový tvor, lidem nejde tak o tu konzumaci jídel či nápojů, ale o to, potkat se s kamarády, vyřešit u piva Vrbětice, navrhnout řešení kauzy Čapí hnízdo.“ Čím více se budou lidé separovat a nebudou se sdružovat, tím bude atmosféra ve společnosti houstnout.
O cenách se v hospodách rozhodně nerozhoduje
Pivovarníci mají těžké dilema. Ti malí si o nějakých globálních cenách mohou nechat jen zdát. „Dnes už nejsou ti, co hýbají cenami komodit, vidět. Hýbe se to celosvětově a mají v tom prsty lidé, kterým půda smrdí,“ říká jeden z několika posledních pěstitelů ječmene v západních Čechách, který nevyváží do sousedního Německa. „Pak se divíme, že ceny rostou. Jde to prostě mimo nás. Neurodí se v Brazílii a u nás, byť by byla sklizeň sebezlatější, je draho.“
„Jestli nás někdo obviňuje, že zvedáme ceny, tak to není pravda. Ano, pivní speciály něco stojí, ale to je taková třešnička na dortu,“ konstatuje další z četných pivovarníků, kteří se vyskytují na Plzeňsku. „Navíc jsme vázáni na cestovní a turistický ruch, nedostaneme se až na pár čestných výjimek do řetězců nebo i klasických potravin. Vietnamec raději prodá petku sračky a rádoby piva za třicet korun než kvalitní chmelový mok za padesátku. A o řetězcích při zalistování se vyprávějí legendy, které jsou nejen pravdivé, ale i hrůzostrašné,“ konstatuje jeden z mála vystudovaných sládků. Kde jsou doby pivovarského učiliště v Plzni!
Pivo v pet lahvích je hned pryč. Foto: Václav Fiala
Nestrašme se, bojme se!
„Nejsou lidi, nejsou suroviny, nebo jsou dražší a dražší. Nejsou spolehliví pracanti, lidi zvláště po covidu chtějí ležet doma a brát peníze,“ stěžuje si další pivovarník. Že někomu uteče přímo z placu obsluha s „kasírtaškou“, je česká specialitka.
A že nebudou pivovarské kvasnice? „Vždyť se jich v době za covidu spotřebovalo jen málo a teď je rychlé otevření, a prostě nejsou. Možná že si je přivezu z bavorského Bambergu, ale to není jisté,“ zoufá si pivovarský nadšenec, který by se spíše měl nazývat „domácí vařič“. Takto ovšem uvažují i podstatně větší sládci a pivovarští. Jak šlo u mnohých pivovarů „pivo na kanál“, tedy doslova a do písmene se muselo vylévat, protože nebyla spotřeba, najednou je ve společnosti cítit poptávka a hlad (či spíše žízeň). Jenže pěnivý mok neboli smetana mé vlasti, jak se říkávalo kdysi v jedné opravdu povedené reklamě, se jen tak během pár hodin nepřipraví a nevyrobí. „I když… zjistěte si, co jsou vlastně CK tanky,“ mrká velevýznamně pivní fajnšmekr.
… až nám zdraží vzduch…
„Všechno jde nahoru. Cukr, voda, za chvíli se nám zdraží i vzduch,“ zoufá si majitel malého restauračního pivovárku, který prodával přes okénko o víkendech. „Lidi na to nebudou mít peníze a doplatíme na tohle hlavně my malí. Ti velcí si upraví normy, převálcujou to reklamou a bude jim pořád fajn. Manažeři si přece rybník nevypustí. Podívejte jen, kolik aut má takové obchodní oddělení velkého pivovaru. To lidem tlačí všechno možné, jen aby chlastali tu jejich ředěnou zpěněnou vodu,“ uzavírá muž a mávne rukou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala