Nejčastěji se mezi lídry objevoval na bratry Mašíny „umírněný“ názor. „Je mi sympatický boj s režimem, ale prostředky, které použili, ne,“ vysvětloval plzeňský hejtman Milan Chovanec s tím, že vězni se jednoduše nemají popravovat. Podle něj ale není celý problém černobílý.
Podobně hovořil i Václav Krása, který ve volbách kandiduje za KDU-ČSL. „Zabít při obraně je nepochybně legitimní, ale zabít při útoku může být sporné,“ vysvětloval.
Vzápětí však vznikl spor mezi komunistickým lídrem a Jiřím Pospíšilem (ODS). „Pro mě byli jednoznačně hrdinové tehdy, kdy volali proti fašismu,“ uvedl druhý jmenovaný, exministr spravedlnosti. „V dobré víře bojovali proti totalitě, proto pro mě jejich jednání v žádném případě není trestným činem,“ řekl na jednu stranu. Zároveň však Pospíšil dodal, že on sám by jim vyznamenání nedal.
„Dávat jim ocenění je velmi hrubé popření historického vývoje,“ zapojil se ostře Karel Šidlo za KSČM. „Právě v té kauze Mašínů jsou některá fakta účelově vykládaná,“ dodal. Podle něj jsme si Mašíny vybrali akorát jako „obětní beránky“, ale měli bychom se raději věnovat opravdovým hrdinům, kteří si zaslouží ocenění – například odboj z druhé světové války.
Vrahové, kteří si nezaslouží ocenění
„V těch 50. letech v Československu, když nebyl válečný stav, tak to byl teroristický čin,“ poukázal Šidlo. „Pro mě jsou to vrahové, kteří si nezaslouží žádné ocenění,“ uzavřel. Když se ho pak moderátorka Daniela Písařovicová zeptala, zda tedy nebyl vrahem i Klement Gottwald, když poslal na smrt Miladu Horákovou, politik to odbyl. „Chování Gottwalda bylo vyvoláno jeho pozicí,“ řekl.
Na to se hned ozval Vít Bárta, který v Plzeňském kraji kandiduje na listině hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. „Když tady pán z KSČM říkal, že Gottwald měl funkce, a proto zabil Miladu Horákovou, tak mi z toho bylo na zvracení,“ zhodnotil výstup protivníka. Když se poté v návaznosti na téma Šidlo snažil srovnat současnou dobu s tehdejší a řekl, že nyní sice můžeme vycestovat, ale jsme stejně nespokojení jako Mašínové, opět sklidil vlnu kritiky.
Sociální demokrat Chovanec se pak snažil situaci zklidnit tím, že existují lidé, kteří toho udělali v minulém režimu více než Mašínové. „My z té doby máme opravdu jednoznačněji pozitivnější osobnosti,“ vysvětloval. „Mašínové jsou symbol, o kterém se zbytečně diskutuje.“
Související:
I když k vyhrocenějším situacím došlo právě v této části pořadu, hlavní téma teprve následovalo: životní prostředí. S tím a zároveň i Plzeňským krajem se úzce pojí Národní park Šumava. Názory na kácení stromů napadených kůrovcem se lišily, většinou se ale lídři shodli, že v nějaké míře se kácet má.
Jan Kůrka (SPOZ) například zmínil, že by se mělo na Šumavě začít myslet hospodárně – povalují se zde tisíce kubíků dřeva, zcela zbytečně. Krása zase podporuje bezzásahové zóny, musí však podle něj mít smysl, čímž se docílí tak, když do nich budou moci lidé chodit (za určitých podmínek).
Bezzásahové zóny ano, ale aby je viděli i lidi
„Musí se lidem ukázat krása Šumavy, pak mají bezzásahové zóny smysl,“ vysvětloval. „Teprve pak si člověk uvědomí, jaké je to bohatství – Šumava. Ale opravdu to lidé musí vidět,“ dodal. Zároveň by tak podle něj vznikla pracovní místa pro tamější obyvatele, a to díky turismu.
Dalším ekologickým tématem bylo nakládání s odpady. Podle Josefa Vozdeckého z hnutí ANO 2011 by mělo být více kontejnerů na tříděný odpad a také osvěta, hlavně na školách. Základem jsou však ony podmínky – dostatek kontejnerů a pravidelné vyklízení. „Není problém, aby lidi víc separovali,“ myslí si. Další, co by pak prosadil, je i třídění v rámci firem.
Marek Ženíšek (TOP 09) by se zaměřil na obce. „Musí to být zvýhodněno nějakými finančními pobídkami,“ míní. Pokud totiž pro obce nebude výhodné recyklovat, budou dál vyvážet na skládky. Takové zvýhodnění by podle Ženíška měl obsahovat nový zákon o odpadech.
„Když půjdeme cestou neustálého uskladňování odpadu, nepotřebujeme ani Evropskou unii – prostě dojde místo,“ varoval Šidlo za KSČM. Zde se několik lídrů shodlo: jsou potřeba spalovny. Kůrka za Zemanovce například popisoval zkušenosti svého dánského známého. V jeho zemi se na obrovské ploše třídí a recykluje. Ve Švýcarsku je zase 35 spaloven. Jde sice o drahou variantu, ale podle něj by se peníze mohly získat z emisních povolenek. Také se prý musí zvýšit poplatek za odpady, jinak „budeme mezi horami odpadků“.
Spalovny podporuje i Krása za lidovce. „V Plzni ano a možná i na dalších místech České republiky,“ řekl. Varoval však, že tímto se řeší problém až od konce. Zpráva ministerstva životního prostředí třeba ukázala, že každý rok vzrůstají odpadky z obalů – proč tedy neřešit tohle? „Měl by se vytvořit tlak na výrobce, aby zbytečně nepoužívali obaly,“ míní Krása.
Krátce se hovořilo i o programu Zelená úsporám. Zde se napříč politickým spektrem lídři shodli, že jde o dobrý program, který je potřeba. „Prostředky by ale klidně mohly být dvojnásobné, rychle se rozdají,“ poznamenal Ženíšek z TOP 09. Jenže jak dodal, jde o krásnou ideu, ovšem není kde ty peníze vzít. Zvlášť, když i další obory včetně zdravotnictví či dopravy volají po navýšení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
