Zpráva ze 17. prosince 1969 popisuje případ Jana Tschaparka z Vídně, který „je údajně jedním ze zavlečených lidických dětí“. Pátrání ale skončilo nezdarem.

Lidické dítě ve Vídni se nepotvrdilo

Údaje předávala StB Marie Bláhová, která cestovala do Rakouska a mluvila zde se svou příbuznou Marií Kornherrovou o údajném lidickém dítěti. Měla od ní získat písemné důkazy, ale nakonec k tomu nedošlo. Manžel příbuzné to zakázal.

„Doporučoval, abychom se obrátili na Mezinárodní červený kříž s tím, že je ochoten poznatky potvrdit této organizaci. Z tohoto jednání je zřejmé, že se od dřívějších údajů manželé Kornherrovi distancují," cituje Aktuálně.cz hlášení Správy vyšetřování StB.

Pátrání přivedlo StB do západního Berlína

Jiná zpráva pochází z let 1967 až 1968, pojednává o Mizzi Herzfeldové ze západního Berlína. Ta se prý provdala za německého důstojníka z Hamburku.

„Jmenovaná má adoptivní dceru, které je asi 25 až 26 let a byla jí dána za války do výchovy německými úřady. Jde údajně o zavlečené dítě z Lidic. Poznatek byl získán od jisté Krügerové z NDR, která jezdí do západního Berlína," cituje Aktuálně.cz hlášení, které dále obsahuje výčet úkolů, jak pokračovat v pátrání.

StB získávala informace od osoby s krycím označením Jaroslava. V archivech byl popis jejího setkání s příslušníkem tajné policie: "Jaroslava přijela vlakem. Schůzka se konala dne 22. 6. 1967 v době od 11.00 do 12.30 hodin v KB Lípa a proběhla bez závad.“

Jaroslava předla zprávu o občance západního Berlína, jejíž dcera měla údajně pocházet z Lidic. Další spolupráce s Jaroslavou ovšem neprobíhala dobře. StB jí zakázala návrat do ČSSR.

Případ tedy rovněž skončil nezdarem. Podle Památníku Lidice se poslední děti vrátily pár let po válce. Ostatní stopy byly falešné.