„Většinou jde o lidi vysoce kvalifikované, kteří působí na vedoucích postech. Skutečně nikdo nemá zájem na tom, aby museli ze dne na den skončit. Umím si představit, že by to spoustu firem nepěkně postihlo,“ uvedla Maláčová. Podle ní je možné na „katastrofické scénáře“ zapomenout i v případě tvrdého Brexitu. Vláda už schválila, že Britové můžou v Česku zůstat za stejných podmínek jako dosud i bez dohody, a to do konce příštího roku. Dál mohou pracovat a oni i jejich rodinní příslušníci mohou mít veřejné zdravotní pojištění. Nic se zatím nemá měnit ani pro 40 000 Čechů a Češek, kteří žijí v Británii, podotkla Maláčová.

Euroobčanům stačí k pobytu v Česku občanský průkaz či pas. Pokud chtějí zůstat déle než 30 dní, mají zajít na cizineckou policii a splnit ohlašovací povinnost. Při delším pobytu si pak mohou požádat o přechodné či trvalé povolení. Záleží ale jen na nich, jestli to udělají.

Zatímco občané EU mají v Česku stejné postavení jako domácí, cizinci ze zemí mimo společenství potřebují různá povolení. Nemohou se volně ucházet o práci. Veřejné zdravotní pojištění mohou mít jen za určitých podmínek, jinak se musejí pojistit u komerčních pojišťoven. Ty pak hradí pouze vybranou péči. Také sociální pomoc a podporu dostanou lidé z takzvaných třetích zemí pouze za určitých okolností.

Úřady evidovaly v Česku na konci loňského roku 7 093 lidí z Británie – 5 467 mužů a 1 626 žen. Trvale v ČR žilo 1 844 Britů a 347 Britek. Víc než polovina všech britských občanů v ČR byla v Praze.