Jindřich Šídlo vzpomíná, jak v roce 1998 předseda ČSSD Miloš Zeman vyřvával po náměstích o akci Čisté ruce, která dostane sto padesát tisíc tunelářů do tepláků. Když mu to vyhrálo volby, jmenoval do čela Nejvyššího státního zastupitelství, které mělo výše zmíněnou akci provádět, neznámou advokátku z Kladna Marii Benešovou.
„Ač je to dost neuvěřitelné, pověst protikorupční bojovnice ji provází až do dnešních dní,“ píše k tomu Šídlo. Úplně zasloužené to podle něj není nejen kvůli jejím některým krokům v čele zastupitelství, ale rovněž vzhledem k některým jejím aktivitám při advokátní praxi.
Za Zemanovy vlády se prý veskrze nic nevyšetřilo a nejvyšší žalobkyně se obvykle vymlouvala, že s tím nemohla nic dělat. O to více však brojila proti korupci v médiích. Proslulý je prý její výrok z roku 2004, že „ti pánové nahoře“ (míněna vláda ovládaná ČSSD) si už tolik nedovolí, ale těžiště korupce je v komunální politice (tu tehdy ovládala ODS).
Spojení této podivné aury čistoty (kdy se přehlíží její přátelství s komunálními politiky ze zkorumpovaného severu Čech) a nedostatku ženských kádrů v ČSSD z ní prý donedávna dělalo hvězdu. Teď, když ve straně skončila, se jí podle Šídla nejspíš povede další pozoruhodný krok - přímo do ministerské pracovny.
Syn komunisty a Palasova pravá ruka
Šídlův redakční kolega Petr Fischer se rozepsal o dalším uvažovaném ministrovi, který prý bude především pozoruhodným pokračovatelem rodinné tradice. Miroslav Toman by byl již druhým ministrem zemědělství téhož jména - jeho otec na tomto úřadě působil ve vládách Lubomíra Štrougala, kde to prý dotáhl až na místopředsedu.
Rodinný podnik pak podle komentátora Fischera po revoluci dokázal vydělat miliardy na privatizaci zemědělských podniků, z nichž některé prý probíhaly „zajímavým způsobem“. Sám nastávající ministr se kromě toho realizoval i v politice. Působil na Ministerstvu zahraničních věcí a potom i na zemědělství jako pravá ruka Jaroslava Palase (v unikátní dvojroli náměstka a ministrova tajemníka), kde mimo jiné vedl přístupové rozhovory s EU. Dnes se prezentuje jako patriotický šéf Potravinářské komory, který lobuje za české výrobky a kritizuje cenovou politiku předchozích vlád. I on prý je, nejen díky úzkým vazbám na Palase, typickým „zemanovcem“.
A třetím ministrem na pranýři je Jan Kohout, o kterém se rozepsal Adam Černý. Ten uznal, že pokud chtěl Zeman skutečně do vlády nějakého odborníka, tak Kohout je ideální volba. Zkušený diplomat, kterého si i Karel Schwarzenberg stáhl z Bruselu do Prahy, aby se v Černínském paláci vůbec vyznal, má navíc překvapivě dobré vztahy s Milošem Zemanem. „Oba se dívají na politiku s jistým drsným cynismem a oba mají nezvladatelnou slabost pro cigarety,“ rekapituluje Černý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
