Unikátní situace, kdy bude mít Česká republika až do března, kdy nová hlava státu složí slib na schůzi obou komor Parlamentu, dva prezidenty, je vedlejším produktem zavedení přímé volby.
"Nově zvolený prezident bude 11. prezidentem v historii Československa a České republiky. A když se podíváte na jeho předchůdce, tak buď ve funkci zemřeli, nebo abdikovali," řekl Českému rozhlasu bývalý šéf protokolu prezidenta Václava Havla a Václava Klause Miroslav Sklenář.
Nová hlava státu by si podle Sklenáře měla co nejdříve sestavit svůj tým lidí, který bude řešit od prvního dne všechny potřebné záležitosti od změny poštovní známky, prvních zahraničních cest až po přípravu inaugurace.
Nově zvolený prezident se také musí rozhodnout, ve které části Pražského hradu bude úřadovat. "Většina prezidentů sídlila v jiných prostorách. Už Beneš seděl jinde než Masaryk a takhle to pokračovalo celou dobu,“ říká Miroslav Sklenář.
"Prezident může velmi, velmi ovlivnit, co se bude na Hradě dít. Je to otázka, jak třeba Hrad pronajímat pro komerční účely," dodal.
A co pravomoci?
Přímá volba s sebou nepřinesla zásah do pravomocí prezidenta. Jeho neformální vliv není přitom zanedbatelný. "Vznikne logický rozpor mezi tím, jakou má u nás prezident neformální roli, a tím, že bude volen přímo lidem, a mezi jeho stále nevýraznými pravomocemi. Myslím, že má pravdu Petr Pithart, který byl odpůrce těchto ústavních změn, že to zákonitě povede k napětí a bude tlak na navyšování i zákonných pravomocí prezidenta," upozorňuje politolog Pavel Kopecký.
Mezi významné pravomoci prezidenta, které mu ukládá Ústava, patří jmenování členů Bankovní rady České národní banky nebo jmenování předsedy vlády.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: adr
_profil_top.jpg)
