„V dýmu levných cigaret kolegové avizují na odpoledne déšť a radí se, co si vlastně vzít na sebe. Vem to čert,“ píše policista pod zkratkou R. H., který během návštěvy hlídal spolu s celým jedním mužstvem Karlův most. Už jen při příjezdu na brífink se však podivoval nad celkovým počtem zúčastněných policistů a pokládal si otázku: „Kdo dnes vlastně tedy slouží v ulicích jiných obvodů?“

U Lichtenštejnského paláce začala instruktáž. „Dnes máme před sebou důležitý úkol. Budeme tu něco dělat, ale nevím co. Budete stát v ulicích, ale nevím kde. Můžete si zajít na záchod, ale nevím kam. Budete mít k dispozici pitnou vodu, ale nevím kdy,“ hlásal přítomný důstojník s hodností majora.

Nakonec se policista s dalšími 15 muži vydal střežit Karlův most. A dostal rozkaz, že nikdo nesmí „sejít slavnými schody z Karlova mostu na Kampu“. Nastala však další trapná situace, kdy zaměstnanci Technické správy komunikací zabarikádovali Karlův most, aby tak zabránili lidem ve snaze přiblížit se k zábradlí. „Vzniká úzký koridor pro pěší, v němž do sebe procházející osoby strkají a o zábrany zakopávají. Vskutku veselá podívaná. Pochopil jsem, že po celý zbytek dne bude šestnáct řadových policistů s dohledem dvou důstojníků střežit sotva osmdesátimetrový úsek mostu,“ okomentoval situaci policista s tím, že přítomen byl i policejní vrtulník. „Pod pohledy procházejících občanů se začínám potit studem,“ dodal.