Politolog osvětluje, proč velká část společnosti vzpomíná na život v komunismu v dobrém

27.04.2019 20:39 | Zprávy

autor: rak

Politolog Daniel Kunštát se vzhledem k výročí padesáti let od nástupu Gustáva Husáka do funkce v rozhovoru pro server Info.cz vyjádřil, proč pro většinu lidí měla doba normalizace zároveň mnoho dalších a podle všeho podstatnějších dimenzí. „Pro mnohé lidi to byly v jádru dobré časy, kdy se v jejich životě nic převratného ani dramatického nedělo,“ vysvětluje politolog. Nit nenechal suchou ani na premiéru Andreji Babišovi a došlo i na prezidenta Zemana: „Zeman a jeho nejrůznější političtí přátelé kupříkladu docela pěkně odkazují k brunátnému křupanství okresních zemědělských tajemníků včetně tak typické fyziognomie a estetického vkusu,“ tvrdí. A okomentoval také, co měli podobného Václav Havel a Gustáv Husák.

Politolog osvětluje, proč velká část společnosti vzpomíná na život v komunismu v dobrém

Foto: CEVRO Institut
Popisek: PhDr. Daniel Kunštát, Ph.D., politolog a sociolog, vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů VŠ CEVRO Institut

Kunštát se v úvodu rozhovoru vyjádřil k výročí padesáti let od nástupu Gustáva Husáka k moci a s tím souvisejícímu nástupu normalizace: „Reformní klika – navzdory očekávání veřejnosti – vlastně okamžitě po okupaci rezignovala na jakékoliv známky odporu, a dokonce byla stále ochotnější podílet se – spolu s notorickými ‚konzervativci‘, tedy představiteli prosovětské ortodoxie – na nastolování jakéhosi nového politického narativu, který byl nosným ideologickým pilířem pozdější normalizace a který delegitimizoval pražské jaro a legitimizoval okupaci.“ „Pár týdnů po okupaci už vzdorovali vlastně jen jedinci, jako byli František Kriegel, František Vodsloň, Gertruda Sekaninová-Čakrtová nebo Božena Fuková,“ vyjmenovává Kunštát.

„Konec roku 1968 se tak už nese ve znamení občanské demobilizace, která byla vcelku přirozeným důsledkem totální odevzdanosti tehdejšího – nominálně reformního vedení strany. Lid si totiž velmi brzy uvědomil, že sice chtěl být s nimi, ale oni s lidem už jaksi nebyli. Koneckonců, přesně na to chtěl poukázat Jan Palach svým spektakulárním činem hned v lednu následujícího roku,“ dodává.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

1968 , Babiš , Havel , Husák , Kunštát , normalizace , Palach , Zeman , Kriegel , info.cz , Andropov , Černěnko

Vaše heslo ,,na životech bílých záleží"

Znamená, že podle vás na životech lidí jiné barvi pleti nezáleží nebo na ní záleží míň? Uvědomujete si, že třeba i v ČR žije spousta lidí, kteří mají jinou barvu pleti, a že se tu i narodili, jsou slušní a pracovití? Jsou pro vás něco míň? Mám mezi lidmi jiné barvi pleti, co jsou třeba i ze smíšenýc...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: