Má prezident Pavel jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem?Anketa
Paliva již v Česku zdražovaly od konce května, avšak nejvyššího růstu cen si motoristé v Česku všímají hlavně v posledních dnech, jelikož cenovky na českých benzínových pumpách vystřelily po rozhodnutí kabinetu od 1. srpna zvýšit spotřební daň u nafty o 1,50 koruny na litr – právě po tomto rozhodnutí paliva v Česku zdražují každým týdnem mnohem výraznějším tempem jak v několika předešlých měsících a nafta jen za poslední týden zdražila dokonce o téměř 2 koruny.
Daň u nafty vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, jelikož si vládní kabinet myslí, že jsou již ceny pohonných hmot dostatečně nízké, že již není třeba, aby bylo snížení daně zachováno. „V reakci na ceny pohonných hmot jsme původně snížili spotřební daň. Vracíme to na původní úroveň, nikoho to neohrozí,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu koncem minulého měsíce.
Fotogalerie: - Polské ceny v půlce března
Do státní kasy tak již nyní opět proudí stejná procentuální část z ceny litru nafty jako před více než rokem a jelikož po zvýšení ceny nafty reagoval prudším zdražení také benzín, může se Stanjura těšit z toho, že mu se sanováním extrémního schodku státního rozpočtu pomohou zvýšené příjmy z obou druhů paliv, které čeští motoristé tankují na českých benzínkách. Radost může mít Stanjura větší o to, že čím více se paliva na benzínkách zdražují, tím více jde jemu do státní kady.
Jak jsme již upozorňovali, procentuální část, kterou si bere stát z každého natankovaného litru formou daní, není nikterak malá a benzínky mají z každého litru natankovaného paliva jen opravdu malou část. Největší část cen benzínu tvoří především peníze odvedené státu formou nepřímých daní.
Pokud benzínka prodává 95okratovný benzín, u nás známý též coby Natural 95, za 38 korun za litr a naftu za 35 korun za litr, tak z této částky si stát vezme skrze daň z přidané hodnoty (DPH) u benzínu 6 korun a 59 haléřů a skrze spotřební daň 12korun a 84 haléřů. U nafty pak skrze DPH 6,07 koruny a spotřební daň 9,95 koruny na každém litru.
Fotogalerie: - Rakouské ceny
Pokud by se náš stát rozhodl náhle motoristy zcela od daní osvobodit, pocítili by to výrazným poklesem cen pohonných hmot. Při uvedených cenách se totiž litr benzínu bez daní prodává u jen za 18,57 Kč/litr a daně dělají zbylých 19,43 Kč. Tedy až 51,13 %.
U nafty se dostáváme na cenu bez daní 18,98 Kč/litr a podíl daní dělá v tomto případě 45,77 %, což je něco málo přes 16 korun.
Samotné marže čerpacích stanic a rafinérií při takovýchto cenách tvoří jen malou část ceny benzínu a nafty. Marže čerpacích stanic u benzínu 2,66 korun a u nafty 2,45 korun na litr paliva. A marže rafinérií 0,56 korun u benzínu a 1,14 korun u nafty.
Jak tedy můžeme vidět, více než polovinu ceny benzínu a přes 45 ceny nafty tvoří daně. Zdá se vám to příliš? Pak se podívejte na porovnání s dalšími zeměmi EU – právě z toho totiž vyplývá, že benzín se u nás skutečně zdaněný více nežli v mnoha jiných evropských státech a nižší procentuální část na daních odvádí motoristé oproti těm českým až ve 12 státech Evropské unie. Nižší zdanění paliv oproti ČR byste možná u některých z těchto států zřejmě nečekali.
Nejedná se totiž výhradně o východoevropské země a českým motoristům již velmi dobře známé Polsko, kde jsou daně u benzínu nižší až o 6% oproti ČR a zatímco v Česku tvoří daně 51% ceny benzínu, v Polsku jen 45%. Nižší daně najdeme i v Pobaltí, kde má o 2% nižší zdanění benzínu Estonsko a o 3% Litva, ve Švédsku, kde se tankuje benzín s nižším zdaněním o procento, ale též třeba v Lucembursku, kde tamní řidiči mají u benzínu nižší daně o 4% a to přitom tamní obyvatelé častokrát ani nemusejí vůbec tankovat, jelikož již několikátým rokem funguje v celé zemi bezplatná hromadná doprava vztahující se na veškeré vnitrostátní spoje.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
Až o 5 % platí nižší daně u benzínu také Španělé a na Kypru pak tamní obyvatelé státu na každém litru odvedou méně o 6 %. I sousední Slováci mají o procento nižší daně u benzínu, stejně jakož Chorvati. Bulhaři pak oproti ČR mají nižší zdanění benzínu o 7 % a Maďaři a Rumuni dokonce o 9 procent.
Stejně jako v Česku je benzín zdaněný v Lotyšsku, ve Slovinsku, Dánsku, Portugalsku, Belgii či stejnou procentuální výší daní na každém litru odvádějí naši jižní sousedé v Rakousku.
Naopak více si stát bere od motoristů tankující 95oktanový benzín ve Finsku (až 57 %), v Nizozemsku, Itálii, na Maltě či Řecku (56 %), ve Francii (53 %), v Irsku (52 %) a lépe oproti nám na tom nejsou ani motoristé v Německu, kteří do tamní státní kasy „přispívají“ při tankování částku ve výší 54 % z celkové ceny litru benzínu.
Nafta, u níž daně u nás tvoří 43 procent z její celkové ceny, pak nižšímu zdanění podléhá ve Švédsku, kde motoristé na každém litru odvedou státu jen 37 % z její ceny, v Estonsku (41 %), Lucembursku (42 %), v Maďarsku a Rumunsku (40 %).
Stejná výše procentuální výše zdanění nafty z její celkové ceny je na Slovensku, v Polsku, ve Španělsku, na Kypru či v Bulharsku. Naopak výrazně na každém litru oproti nám do státního rozpočtu odvedou motoristé na Maltě (54 %), v Itálii (53 %) či na pumpám ve Slovinsku (52 %). V sousední Německu daně zabírají z ceny nafty 48 % a v Rakousku 47 %.
Při pohledu na aktuální ceny pak českým motoristům může být útěchou, že platí podle dat Evropské komise oproti mnoha zemím ještě stále za benzín méně než mnozí další evropští motoristé a při koupi 1000 litrů benzínu by zaplatili 1,615 eur (cca 39 144 korun), kdežto Němci 1904 eur (cca 46 129 korun), Slováci 1704 eur (cca 41 283 korun), Rakušané 1650 eur (cca 39 976 korun, a Nizozemci, kteří mají nejdražší benzín z EU, až 2 070 eur (cca 50 150 korun).
Mnohem méně však za benzín platí Malťané, kteří by při tomto objemu zaplatili 1 340 eur (cca 32 464 korun), Bulhaři (1 357 eur, což je cca 32 877 korun)) či Rumuni (1 394 eur, což je cca 33 778 korun). Levnější je benzín oproti Česku také v Polsku, ve Slovinsku, na Kypru, v Litvě či Chorvatsku.
Naftu má opět nejlevnější Malta, kde by tamní motoristé za 1 000 litrů nechali u kasy 1 210 eur (cca 29 315 korun), a oproti ČR také Bulharsko (1 318 eur, což je cca 31 932 korun), Rumunsko (1410 eur, což je cca 34 161 korun), Polsko (1 445 eur, což je cca 35 009 korun) a Litva (1 474 eur, což je cca 35 711 korun). Češi by za takový objem zaplatili 1 504 eur (cca 36 438 korun). Nejvíce pak za naftu platí Fini, které by tisíc litrů stálo 1 856 eur (cca 44 965 korun) a Švédi – ti by zaplatili dokonce 2 063 eur (cca 49 980 korun).
Útěchou českým motoristům také může být, že navzdory prudkému růstu u nafty i předchozímu zvyšování cen benzinu i nafty od května jsou ceny pohonných hmot v Česku nyní stále výrazně nižší než loni ve stejnou dobu. Podle údajů CCS je aktuálně benzin o 3,14 koruny na litru levnější než před rokem, a za naftu motoristé platí dokonce o zhruba sedm korun méně než loni, kdy ceny vystřelily zejména v reakci na ruskou agresi na Ukrajině.
Nejdražší jsou dlouhodobě pohonné hmoty v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,35 koruny a nafta 37,83 koruny. Nejlevněji benzin nadále natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 38,73 koruny. Nafta je nyní nejlevnější v Jihočeském kraji, kde litr prodávají za 36,29 koruny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
