„Sakra, jsme v Čenstochové, nebo ve Lvově?“ skřípe zuby poutnice z Čech Lucie, když vidí věž jednoho z nejvýznamnějších poutních míst Evropy nasvícenou večer modrožlutě. Ostatně i někteří tuzemští poutníci nad tím kroutí hlavou, protože jsme v zemi bíločervené, v Polsku. Reportér ParlamentníchListů.cz jím cestoval v době dožínek.

Dožínková Jasná Hora

Víkend byl v Čenstochové se zhruba 250 tisíci obyvatel, podle jejich počtu 13. největším polském městě, věnován dožínkám. V podvečer je jasně vidět rozdělení města na sféry vlivu. Klášterním komplexem na Jasné Hoře se line tichá modlitba a v bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie věřící klečí před ikonou Černé madony z Čenstochové. Tady vládne Bůh.

Jen co skončí dlouhý park, začíná běžný lidský chaos. Trhovci vychvalují své zboží, ulicemi a po hospodách se klátí opilci, necudně oblečená mládež zevluje na lavičkách anebo to roztáčí na diskotékách. Tady vládne ďábel. Ostatně značka největšího zdejšího řetězce obchodů s potravinami se jmenuje Lewiatan a ceny jsou zde nižší, než na jaké jsme doma zvyklí.