Hostem youtubera Standy, který natáčí rozhovory, byl psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Ihned na úvod dostal expert dotaz, proč někdo z psychologického hlediska koronavirus bagatelizuje a jiný se až moc obává. Důvodů je dle Kulhánka vícero. Jednak prý záleží na zdroji informací.

„Řadu let byl docela jeden z těch velkých tlaků, který jednak devalvovaly nebo znehodnocovaly kvalitu informací v takových těch veřejnoprávních médiích a ve velkých médiích, a hodně lidí se přesunulo na sociální sítě, kde se dost šíří různé zprávy různé kvality včetně různých dezinformací a podobně,“ pověděl Kulhánek a dodal, že právě lidi, co čerpají informace ze sociálních sítích, spíše ve své sociální bublině uvěří různým i extrémním názorům.

„Druhá věc je, že vlastně ono to je podobný. Lidi, kteří se hodně bojí, a lidi, kteří hodně popírají, tak společný základ je, že se bojí obě dvě strany. I ti lidi, kteří tvrdí, že nic neexistuje nebo to zlehčují, tak si myslím, že za tím někde hluboko je schovaný strach a že tohle je taková obrana, která jim pomáhá cítit méně úzkost,“ myslí si psycholog. Pokud tedy prý něco popřu či zlehčím, tak se mi může po nějakou chvíli lépe dýchat.

Standa popsal výzkum populace, který přišel na to, že ve společnosti jsou dvě extrémní skupiny, jedna je skupina popíračů či sabotérů, ti prý tvoří 16 % populace. Na druhé straně jsou zase takzvaní ustaraní, kteří radši ani nechodí ven a jsou ve společnosti zastoupeni 12 %. Standa se zeptal Kulhánka, zda tedy tyto dvě skupiny obyvatel mají společné to, že mají strach. Psychoterapeut to potvrdil.

Fotogalerie: - Přísaha na I.P.Pavlova

„Vy jste řekl, že to je hodně o informacích. Tam mě ještě napadá, například v Německu, tak se teď ukázalo, že lékaři, kteří pracují vyloženě v nemocnici, tak se bojí očkování a vyšlo z jednoho průzkumu, že zhruba polovina zdravotníků se dokonce očkování bojí a tady přemýšlím, že když je člověk doktor, tak ty informace přece má k dispozici, dokáže si je najít, jak může vzniknout takhle velký počet doktorů, co nevěří něčemu takovému, jako je vakcína?“ zeptal se Standa.

Kulhánkovo pohled na to byl, že za to opět může ten strach. „Když se dostaneme do silné emoce, tak ta emoce utlumuje kritické racionální myšlení a my pak jednáme instinktivně. Ti lidé se do toho pak nějak zamotají, nebo prostě když si mohou vybrat mezi informací, která jim dává tu jistotu a pro ně, to znamená, nějak je to vytáhne z té úzkosti, a to je vakcína není buď bezpečná, neboť co se omílá často na těch sítích? Že je nevyzkoušená a podobně a ještě se přidá k tomu, že ta korona není tak hrozná, tak jim se svým způsobem uleví, protože mají pocit, že nemusí do toho rizika, ale přitom si neuvědomují, že jdou do daleko většího rizika nehledě na to, že nám to nepomůže se z toho vyhrabat,“ popsal psycholog.

Dále poznamenal, že od roku 2014 se věnuje též manipulaci strachem. Jeho tohle téma začalo zajímat od doby prvních přímých prezidentských voleb, kdy v té době začal sledovat probíhající kampaň v médiích či na sociálních sítích a došel k tomu, že se ti lidé straší. Prý to mimo jiné souviselo s uprchlickou krizí, která právě v roce 2014 začala. „Lidé si přestávají dohledávat informace, snaží se tu realitu upravit tak, aby se co nejmíň báli,“ popsal, na co tehdy přišel.

Současným problémem je dle Kulhánka i vládní očkovací kampaň. „Protiočkovací kampaně tady běží od léta a o tom, jak ta vakcína funguje, já jsem se dlouhou dobu dozvídal od youtuberů, zdravím pana Patrika Kořenáře, který podle mě dělá skvělou práci a myslím si, že tady úřady zaspaly,“ dodal. Problematické je prý i vyjádření některých členů vlády, například nedávné prohlášení ministra zdravotnictví Jana Blatného ohledně statistik úmrtí na koronavirus. Dle Kulhánka chybí vládě člověk, který by pomáhal jejím členům ladit výstupy z hlediska PR.

Vysvětlení fungování mRNA vakcín od Martina Roty a Patrika Kořenáře

Prý i veřejnoprávní média naskočily na vlnu strašení. „Média nemají ani chlácholit ani strašit, ale mají informovat a obávám se, že těch informací kolem těch čísel je, že jsme s nimi ulítli na tom sledování čísel nakažených a podobně a ono se ukazuje, že to je jinak a že jsou důležitější jiná čísla, takže informační dieta je fajn, věnovat se jiným věcem je fajn, a pokud přijde nové téma, jako je vakcinace, tak si myslím, že lidi by si měli vyslechnout názor nějakého odborníka v nějakém dobrém podání, a to je samozřejmě komplikované, protože ani odborníci se neshodnou,“ dodal.

Fotogalerie: - Dětem utíká čas!

Na toto Standa zareagoval dotazem, kterým odborníkům tedy věřit, jelikož například Václav Klaus na demonstraci na Staroměstském náměstí povídal, že žádná zázračná vakcína neexistuje. „Václav Klaus je politik, to není doktor, jeho názor je prostě jeho názor, já s ním tedy vůbec nesouhlasím, dokonce mě štve, kdyby jenom řekl, že třeba vakcíně nevěří nebo že z toho má strach, tak je to v pořádku, ale podle mě tady podporuje a dělá to z mého pohledu cíleně, myslím si, že je to taky o nějaké pozornosti, ale myslím si, že dělá medvědí službu, že potom jsou lidi zmatení a hrotí to a ta společnost je zase nějak rozklížená,“ popsal.

Prý je třeba hledat zlatou střední cestu mezi bagatelizováním a nevycházením z domu. „Když je toho strachu trochu, tak nás to vede k nějaké obezřetnosti, opatrnosti a když je toho strachu moc, tak z toho blbneme, tak přestáváme přemýšlet, jednáme impulzivně, není to zdravý, není to k ničemu. Když se lidi chovají zodpovědně, obezřetně, ale zároveň nějak věří tomu, že to není mor středověký, tak hledat v tom nějakou rovnováhu,“ pověděl.

Standa pověděl, jak si během roku prošel několika fázemi. „Na začátku jsem byl energický, pojďme s tím něco udělat, potom naštvanost, lítost přišla, smutek přišel, pamatuji si, kdy jsem smutný, když pan Prymula na jaře říkal, že budou hranice zavřené dva roky, tak postupně ty nálady se ve mně měnily a já jsem teď ve fázi, kdy jsem tak rezignovaný, čekám jen, co přijde, co se stane, sem tam kouknu na zprávy a vlastně už to ve mně nevzbuzuje žádné emoce,“ popsal moderátor svůj vývoj.

Na to mu Kulhánek odpověděl, že jde o jakousi vyčerpanost. „Ty emoce se vyčerpají,“ pověděl. „Když vás zavřou do klece s tygrem a ten tygr vás nesežere, bude to nějaký ochočený tygr, tak se budete bát nebo já se budu bát, budu se bát hodně, ale nebudu se bát věčně. Ten strach se prostě vypotřebuje v tom mozku a pak přejde do stavu letargie a únavy. Já myslím, že se to do určité míry děje i teď, protože ono to ještě nemá konce, a přesto, že ta naděje je teď v tom očkování, tak znova a znova se dějí věci, které nám to zpochybňují, jak to teda půjde dál a člověk se nemůže bát pořád,“ dodal.

Psali jsme:

Peníze pro Zdeňka Svěráka, naštval se a udal částku. Poví prý ještě víc

Vám mažou názory, šéf Facebooku bohatne. Dokonce obdaroval Bidenovu vládu

Lékař: Testování dětí? Rodiče, tenhle soud neprohrajete. Vše je jinak

Mám průšvih, sednu si na sáňky, řekl si Hřib. Ale zjevilo se překvapení

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.