V úvodu mluvil Sergej Lavrov o Bělorusku. Minsk totiž nabídl platformu pro jednání mezi ukrajinskými stranami. Tuto iniciativu Moskva prý vítá. „Vyzýváme neustále k jednání, vítáme každou příležitost, která se vyskytuje. V tomto smyslu si vážíme nabídky Běloruské republiky,“ uvedl Lavrov.
Podle něj je nyní třeba začít vyjednávat a připomněl prohlášení Ruska, Spojených států, Ukrajiny a EU ze dne 17. dubna tohoto roku.
„Nyní je nejdůležitějším úkolem – a citované prohlášení to klade na první místo – zastavení použití síly, a naprosto prioritním krokem by mělo být zastavení bojových akcí v oblasti, kde spadly trosky malajsijského boeingu, jak to požaduje rezoluce č. 2166 přijatá Radou bezpečnosti OSN dne 21. července tohoto roku," upozornil Lavrov na další již existující dokument.
Ukrajinská armáda stále operuje v blízkosti místa dopadu boeingu
Ministr zahraničí Ruské federace pak shrnul některé události na východní Ukrajině. „Pamatujeme si, že prezident Ukrajiny Petro Porošenko oznámil, že vydal rozkaz k zastavení bojových akcí v okruhu 40 km od místa pádu letadla, načež Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny prohlásila, že boje budou zastaveny, až když ukrajinské ozbrojené síly vytlačí z místa pádu domobranu. Jinými slovy, s nařízením Petra Porošenka byl vysloven nesouhlas,“ zdůraznil.
Lavrov mluvil i o dalším příslibu Kyjeva z 30. července, že je připraven vyhlásit příměří v okruhu 20 km od místa pádu boeingu. „Věřit nyní budeme nikoliv slovům, ale konkrétním činům. Bohužel tyto činy mluví o jediném: Provádí se ostřelování Doněcku, Luhansku, osad v těchto oblastech z 'gradů', dělostřelectva a tanků. Včera televize CNN sdělila, že podle jejích údajů byly užity balistické rakety systému 'Točka-U'. To vše vyvolává znepokojení a děje se tak na pozadí tvrzení, že Rusko a domobrana brání přístupu inspektorů na místo katastrofy,“ snažil se Lavrov popsat situaci na místě katastrofy.
Ať Rada bezpečnosti OSN přijme rezoluci zvoucí Ruskou federaci nasadit tam své mírové síly
Podle Lavrova rozhovory s představiteli OBSE, včetně Holanďanů, dokazují, že jejich pokusy dostat se v doprovodu příslušníků domobrany na místo katastrofy, končí nezdarem, protože tam usilovně působila ukrajinská armáda, a to prý s flagrantním porušováním rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Celá odpověď ministra Lavrova ZDE
„Takže když na pozadí těchto zjevných fakt slyšíme výzvy, aby Rusko zajistilo přístup mezinárodních expertů na místo katastrofy, nezbývá nám žádná jiná reakce, s výjimkou návrhu, ať Rada bezpečnosti OSN přijme rezoluci (jestliže jsou si jisti, že to může udělat pouze Rusko), zvoucí Ruskou federaci nasadit tam své mírové síly a zajistit bezpečnostní obvod kolem místo katastrofy. Pokud s kyjevskými mocenskými orgány nejde udělat nic jiného. Tento předpoklad je samozřejmě postaven na absurditě současné situace, ale i absurdita musí mít své meze,“ řekl Lavrov ruským médiím.
Kerry nejprve podpořil Ženevské prohlášení
Ministr zahraničí mluvil i o své komunikaci se s americkým ministrem Johnem Kerrym. Mimo jiné se prý věnovali v telefonickém rozhovoru Ženevskému prohlášení ze dne 17. dubna, které prý s ním, vysokou představitelkou EU Catherine Ashton a tehdejším ministrem zahraničních věcí Ukrajiny (Andrijem Deščicou) připravovali 8 hodin, a které poté západní partneři odmítli podpořit v Radě bezpečnosti OSN a OBSE.
Lavrov připomněl, že se předpokládalo okamžité zastavení používání síly a rovněž bezprostředně zahájení ústavního procesu, který má být s účastí všech ukrajinských stran, odpovědný a zajišťující účast všech regionů Ukrajiny v ústavní reformě.
„To se neudělalo a doposud se žádné kroky v tomto směru nepodnikají: Ani co se týče zastavení používání síly, ani ohledně, já bych to zdůraznil, bezprostředního zahájení ústavního procesu. A slovo 'bezprostřední' zaznělo již 17. dubna,“ zdůraznil Lavrov.
Už hodinu po našem rozhovoru mluvil Kerry na TK jinak
Lavrov a Kerry se prý shodli, že je třeba vrátit se zpět k výchozím pozicím, na pevný základ konsenzu, dosaženého Ruskem, USA, Ukrajinou a Evropskou unií 17. dubna, a přece jen zahájit tuto práci.
„Dohodli jsme se, že je nutno se pokusit zaměřit plánované setkání v Minsku právě na vypracování opatření k implementaci Ženevského prohlášení a zřejmě 'cestovní mapy', kterou úřadující předseda OBSE a prezident Švýcarska navrhl jako rozpracování Ženevského dokumentu,“ dodal.
Lavrov zkritizoval amerického ministra Kerryho, který prý hodinu po rozhovoru s ním vystoupil v USA na společné tiskové konferenci s ministrem zahraničních věcí Ukrajiny Pavlem Klimkinem, kde prohlásil, že Ukrajina je konečně připravena k zastavení palby, k dialogu, a že všechny komponenty pro dialog s povstalci obsahuje „mírový plán Petra Porošenka“.
„Nikoliv Ženevské prohlášení, které v telefonickém rozhovoru se mnou Kerry souhlasil obnovit, nýbrž odvolal se na 'mírový plán Petra Porošenka', jenž stanoví, že příslušníci domobrany musí složit zbraně a spoléhat na amnestii, jinak budou zlikvidováni. Asi pochopíte rozdíl mezi tímto ultimátem a výzvou k okamžitému a rovnoprávnému dialogu, která byla formulována Ruskem, USA, Ukrajinou a EU v Ženevském prohlášení. Mě to znepokojuje,“ uvedl mimo jiné Sergej Lavrov pro ruská média v Dušanbe.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: dkr
