„Na hrocha se nechodí se špendlíkem,“ míní také místopředseda výboru za ODS Pavel Blažek.

Návrh ústavní žaloby pak jistě podpoří topkaři či Piráti. Otázka samotného hlasování se pak ještě řeší. Poslance Dominika Feriho totiž mrzí, že neprošel návrh na hlasování podle jmen. 

Sněmovna bude žalobu projednávat ve čtvrtek 26. září. Očekává se, že souhlas s jejím podáním horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane.

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Senátor Václav Láska (SEN 21) včera ve výboru uvedl, že všechny body spojuje prezidentova snaha nerespektovat role jednotlivých ústavních mocí a dosáhnout stavu, že vláda bude odpovědná jen hlavě státu.

Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s Ústavou.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné. K rozhodnutí musí dolní komora dospět do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.

Senát jednal o žalobě neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.