"Pro konkrétní příklady nemusíme chodit daleko: kauza OPENCARD, v níž 800 milionů přes firmu Haguess končí ve firmách s neznámými vlastníky; firma IZIP, která dostává peníze ze zdravotního pojištění a jejímiž spoluvlastníky jsou poslanci, kteří své akcie převádějí na zahraniční firmu; ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský převádí firmu na syna a ihned firma získává veřejné zakázky," vyjmenovala Marvanová.

Takhle to ale dál nejde. Stát nesmí dávat peníze daňových poplatníků firmám, které nesplňují ani elementární pravidla - například průhlednou majetkovou strukturu.

"Jde-li o veřejné peníze, musí být zřejmé, že všichni zájemci stojí na stejné startovací čáře. Na startu nesmí být kouřová clona, která umožňuje některým účastníkům být v cíli již před startovním výstřelem," píše Marvanová. "Každý závod, kde je vítěz určen předem, je podvod na diváky. Každá veřejná zakázka, kdy není jistota, že ji ministr nedal firmě, kterou sám tajně vlastní, je podvod na občany. Nečinný stát je pak sám spolupachatelem tohoto podvodu."