Parlamentní volby na Slovensku vyhrál Smer – SD s 29 procenty, druhá byla protievropská Sulíkova Svoboda a Solidarita. Do parlamentu se dostalo celkem osm stran a mezi nimi i nacionalistická uskupení jako Slovenská národní strana s necelými devíti procenty a 15 křesly a krajně pravicové uskupení Mariana Kotleby Lidová strana Naše Slovensko. Vypadá to, že ve slovenských volbách propadly strany, které hlásají většinově uznávanou proevropskou nebo snad proamerickou politiku. O čem to svědčí?
Svědčí to o tom, že proevropská politika přestala být důvěryhodná a autentická. Lidé vidí, že si Evropská unie neví rady s celou řadou problémů, například s migrační krizí nebo se ztrátou konkurenceschopnosti v souvislosti se sebevražednými limity v oblasti ochrany životního prostředí. I když Robert Fico vsadil před volbami na razantní protiimigrantskou politiku, jeho záměr získat opět absolutní většinu nevyšel. Lidé na Slovensku vidí, že slovenští socialisté nejsou schopni zajistit dobré fungování země. Kromě celostátních problémů ve školství, zdravotnictví a v dopravě navíc na Slovensku existují místa, kde nefunguje téměř nic. Takže zmatení voliči sáhli po populistech, kteří slibují jednoduchá řešení. Příkladem je Marian Kotleba.
Neobáváte se vzestupu nacionalistických, extrémních či protisystémových politických uskupení i u nás? Přece jen volby se blíží.
Je třeba připomenout, že u nás je takové protisystémové politické uskupení u moci už více než dva roky. Jeho lídr Andrej Babiš dovedně využívá vlivu a politické moci k podpoře svého impéria Agrofert a navíc to považuje za naprosto samozřejmou věc. Mluvím s lidmi a vidím, že si uvědomují, jak je to nebezpečné. Věřím, že lidé jsou rozumní a nakonec dají přednost rozumným řešením před populistickými hesly.
Psali jsme:
Vy sám jste lídrem ODS v Jihočeském kraji. Čím budete chtít oslovit voliče?
Budu se snažit oslovit voliče tím, čím jsem je oslovoval dosud. Tedy odkazem na poctivou práci pro Jihočeský kraj, znalostí jeho dobrých i těch horších stránek a důvěrou ve schopnost Jihočechů poctivě pracovat ve prospěch svých rodin, obcí i celého kraje. Mohu nabídnout Jihočechům zkušenosti z politické práce na komunální, krajské i centrální úrovni a připomenout jim, že jsem politiku nikdy nedělal pro svůj osobní prospěch, ale že jsem vždy kladl na první místo zájmy Jihočeského kraje a jeho občanů.
Jak vidíte šance ODS na úspěch? Věříte, že se jí podaří otřepat z kataklyzmatu posledních let?
Myslím, že ODS je už z nejhoršího venku a že v krajských volbách může své příznivce příjemně překvapit.
I současný hejtman Jiří Zimola (ČSSD) se bude na podzim znovu ucházet o přízeň voličů. Proč by měli dát přednost zrovna vám? Co budete chtít dělat jinak, lépe?
Tak zaprvé, určitě se nechci v krajských volbách pouze poměřovat s Jiřím Zimolou a nebudu usilovat pouze a jenom o to být jiný, lepší, populárnější nebo oblíbenější než on. Po pravdě to ani nejde, protože jsme založením každý jiný. Díky svému věku mám množství životních zkušeností. Dlouhá léta jsem byl učitelem a pak majitelem a ředitelem soukromého gymnázia, tedy soukromým podnikatelem, od revoluce jsem aktivní v politice. Vadí mi, že socialisté vrátili v jižních Čechách do hry komunisty, kteří naši vlast čtyřicet let devastovali. Nelíbí se mi také socialistické hospodaření kraje. Jsem však tělem i duší konzervativec, a tak nerad měním věci, které fungují, zároveň jsem ale matematik, a tak mě baví hledat řešení problémů. A uvádět je do praxe, posouvat věci správným směrem. V čem doufám budu lepší než Jiří Zimola, je komunikace s našimi sousedy na jižní a západní hranici a intenzita přímých kontaktů s občany Jihočeského kraje a se spolky, do kterých se sdružují.
RNDr. Jan Zahradník
Pokud byste uspěl, co považujete za nejdůležitější?
Prioritou našeho volebního programu je doprava a dopravní infrastruktura. Budování obou dálnic, D3 i D4, ale také kvalitní provozování krajské silniční sítě a zajištění základní dopravní obslužnosti. Zejména v železniční dopravě musejí dostat šanci ucházet se o zakázky v této věci i soukromí dopravci. Neméně důležité je dobré fungování jihočeských nemocnic. Před více než deseti lety, ještě za vlády ODS, byly nemocnice převedeny na akciové společnosti a od té doby poskytují kvalitní péči a hospodaří se ziskem. To je hodnota, kterou chceme zachovat a rozvíjet. Za nejdůležitější však považuji jihočeskou pospolitost, která bude v době, kdy budeme čelit vážným výzvám, nesmírně důležitá. Jsem připraven v případě volebního vítězství ODS se role hejtmana úspěšně zhostit a vést Jihočeský kraj jak v dobách dobrých, tak ve špatných. Ostatně osm let není zase tak dlouhá doba, aby Jihočeši zapomněli, jaké to bylo, když jsem byl jihočeským hejtmanem. Společně jsme překonali i povodně v roce 2002, proto vím, že zvládneme každou výzvu.
Největším problémem jižních Čech je doprava. Co se budete snažit v rámci svých možností udělat pro nápravu?
Musím říci, že po celou mou politickou dráhu se snažím přispívat k řešení problému dopravy v jižních Čechách. Velmi palčivým problémem v současné době je fakt, že Evropská komise neuznává posouzení vlivu staveb silnic a dálnic na životní prostředí, schválená před rokem 2004. Tím blokuje mnoho dopravních staveb v České republice včetně dálnic D3 a D4. Jako jihočeský poslanec jsem se ze všech sil snažil o to, aby zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) nebyl koncem roku 2014 schválený v podobě, která by fatálně ohrozila přípravu a stavbu dálnic D3 a D4. Navrhoval jsem, aby ekologickým aktivistům nebyla dána tak obrovská moc, navíc bez jakékoli odpovědnosti, která jim umožní proces posuzování vlivu na životní prostředí kdykoli účinně zastavit. Bohužel vládní koalice naše návrhy odmítla. Jihočeský kraj může podle mne přispět k urychlení staveb obou dálnic mimo jiné tak, že bude spolupracovat se státem při vykupování pozemků pod jejich trasami od soukromých vlastníků.
Jaký vliv má nedostatečná infrastruktura na zájem potenciálních investorů? Jaká je zde aktuálně míra nezaměstnanosti?
K 29. únoru 2016 byla v Jihočeském kraji míra nezaměstnanosti 5,5 %, což znamená, že v určitých odvětvích je u nás naopak nedostatek pracovních sil. Chybějí zejména kvalifikovaní pracovníci v technických oborech. Toto je podle mého názoru největší překážka pro vyšší zájem investorů. Je jasné, že kdyby jižní Čechy byly napojeny na evropskou dálniční síť, tedy na Prahu i na Linec, určitě by to zájem investorů podpořilo. Chci ale zdůraznit, že jenom kvůli investorům dálnici v jižních Čechách nepotřebujeme. Jihočeši mají stejné právo na kvalitní a bezpečnou dopravní infrastrukturu jako například obyvatelé Moravy.
Psali jsme:
Vy sám patříte mezi kritiky novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle vašeho mínění je Šumava specifická a potřebuje vlastní zákon. Jaké hlavní výhrady máte k novele a proč?
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, tak jak je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně, je vítězstvím Hnutí Duha a jemu blízkých vědců, kteří mají za cíl přeměnit Šumavu na divočinu. Novela v současné podobě umožňuje vyhlásit tzv. bezzásahové území na více než 50 % území Šumavy. To se významně dotkne šumavských obcí a podmínek pro jejich rozvoj a také samozřejmě podmínek pro život obyvatel Šumavy. Každý poslanec, který bude pro tuto novelu hlasovat, bude hlasovat pro Šumavu bez lidí a měl by mít odvahu říci to Šumavákům do očí.
Vzpomeňte si, jaké bylo životní prostředí, jaký byl jeho stav na konci vlády komunistů. Ovzduší, které se ve městech nedalo dýchat, zamořené, znečištěné řeky. Odpadky, které nikdo neřešil. A tady si myslím, že došlo k obrovskému zlepšení a celkem můžeme být spokojeni s tím, jak se životní prostředí vyvíjí. To jsou vaše slova. Někteří ale mohou namítat, že naopak vlivem nárůstu obyvatel, jejich nároků apod., nám docházejí přírodní zdroje, jsme svědky zásadních klimatických změn, a naopak se přírodní prostředí zhoršuje…
Vyčerpání přírodních zdrojů nepovažuji za reálnou hrozbu. Množství zdrojů vždycky záleželo na stupni technického pokroku a ten nemá meze. Dnes je například nadbytek ropy a uhlí má tak nízkou cenu, že se přestává těžit. Zda jsou klimatické změny způsobeny člověkem, nebo probíhají přirozeně, je předmětem vědecké diskuse. Vadí mi, když někteří zneužívají dílčí vědecké závěry, aby omezovali svobodu lidí a brzdili hospodářský růst.
Otázka na závěr. Co podle vás může udělat vláda a co každý z nás pro ochranu životního prostředí?
Mám obavu, že vláda s pomocí koaliční většiny ve sněmovně svými zákony životní prostředí spíše ohrožuje. Stanovuje nesplnitelné limity pro emise i pro odpady, dává nekontrolovatelnou moc ekologickým aktivistům a pokouší se plést do svobodného života občanům. Nyní dokonce potřebujete zvláštní papír, když chcete na vlastní zahradě porazit strom! Valí se na nás zbytečné papírování a zbytečné předpisy. Vláda by neměla podléhat tlaku Evropské unie a zbytečně přísnou ochranou životního prostředí ohrožovat naši konkurenceschopnost. Každý z nás by si měl vážit prostředí, ve kterém žije, a chránit jej v zájmu svém i svých dětí. Měli bychom být uměření v nakupování i ve spotřebě a nevytvářet zbytečný odpad. A ten odpad, který vytváříme, bychom měli důkladně třídit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
