Musím dát za pravdu Stanislavu Blahovi, který napsal inspirativní článek „2016: Rok, kdy pravda odešla do exilu“. (e-republika) Již nadpis vyjádřil vše. Byl to rok přímo katastrofický pro evropskou civilizaci. Naštěstí je tady rok 2017 a můžeme se radovat, protože nejostudnější americký prezident všech dob táhne z Bílého domu. Jenže zanechal Evropu na pokraji jaderné války. Byla by to devátá válka Baracka Husseina Obamy, nadšeného přítele Muslimského bratrstva a protibělošské multirasistky Merkelové. A pokud by se mu válečnický závěr jeho slouhovské kariéry povedl, můžeme se v klidu posadit do křesla, otevřít láhev portského či jiné pochutiny a sledovat, kam to lidstvo dotáhlo. Kuřáci si mohou zapálit kubánský doutník Monte Christo kdekoli, in memoriam z nich pokutu za znečištěné ovzduší nikdo nedostane.

Nelze popřít, že odcházející prezident má v souboji o nejubožejšího obyvatele Bílého domu v americké historii zdatného soupeře. Je jím Bill Clinton. Kromě ubožáckého fňukání a naschválů novému prezidentovi se Obama předváděl opět poskakováním a halekáním do mikrofonu jako cvičený opičák. Tak by se ostatně dal charakterizovat celý jeho druhý mandát poskoka globalistů a multirasistů. S Clintonem dujícím na saxofon by mohli zahrát v dalším dílu Vinnetoua na jeho svatbě s Old Shaterhandem, případně vystupovat v nějaké pražské kavárně, kde by našli intelektuály sobě blízké. Možná by se našla i nějaká náhrada za Moniku Lewinskou mezi vyklepanými komediantskými kukuřicemi, které divoce kdákají proti prezidentu Trumpovi. U nás by se takové našly určitě, případně by s radostí přijely ze Slovenska. Hillary je totiž evidentně nepoužitelná k čemukoli kromě špinavých podrazů a zlodějin, což na poslední chvíli došlo i globalistům. Proto si pravděpodobně tolik rozumí s multirasovými komediantskými, mediálními a neziskovkářskými parazity a zastydlými studenoválečníky, kteří za celý život neudělali pro civilizované lidstvo nic pozitivního.

Válka není hra

Můj názor na vypuknutí války se může zdát přehnaný, jenže v neděli havaroval americký vojenský kamion na cestě do nové základny v Polsku, blíže ruským hranicím. Vypadly z něj údajně dělostřelecké granáty. Údajně tankové a údajně cvičné. Tak to aspoň psali odborníci na multirasových Novinkách/Právu na Seznamu. Jenže tanky M1 amerických ozbrojených sil nemají granáty, ale jednotné náboje, kde je granát (případně střela) spojen s nábojkou. Co tam tedy padalo? Cvičné granáty či granáty spojené s nábojkou v náboj jsou v rámci americké armády modré. Pokud byly modré, byly cvičné. Pokud ne? Představme si, že by granát explodoval a přenosem detonační vlny od něj další. A představme si, že by šlo o jadernou munici. Nemusela by explodovat, to by ani neměla, ale stačily by poškozený obal a rozptýlený jaderný materiál ve vzduchu. Špinavá jaderná bomba jako z učebnice.