Zakázaná kniha totiž obsahovala kapitolu věnovanou příběhu Pavla Buráně, který tvrdí, že byl v roce 2014 unesen svým bývalým společníkem Jaroslavem Novotným. Podle Buráně byl násilně držen v domě, kde na něj muži v maskách mířili pistolí a injekční stříkačkou a nutili ho podepsat dokumenty vedoucí k jeho finančnímu zruinování. Tento incident se stal základem pro jeho dlouhodobý boj se zprošťujícím rozsudkem, který považuje za ukázku zvůle „justiční mafie.“ Celý soudní proces dodnes provází spousta kontroverzí a Buráň, který dnes stojí v čele další úspěšné firmy, se neúnavně snaží prokázat, že se stal obětí nejen únosu, ale také justičních intrik.

Brněnské soudy, které rozhodovaly o žalobě Novotného, který se domáhal zastavení distribuce této knihy, se při svém rozhodování však opíraly právě pouze o zprošťující rozsudky kauzy, aniž by se samy zabývaly podstatou sporu obou podnikatelů a okolnostmi, při kterých tento spor vygradoval.  

Podle Spolku Šalamoun a dalších vedlejších účastníků řízení je soudní zákaz distribuce knihy nepřijatelným aktem cenzury. „Podle § 135 občanského soudního řádu není soud vázán rozhodnutím o zproštění obžaloby a může skutkový děj posoudit jinak. Existuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu, která to potvrzuje. Brněnské soudy toto ignorovaly, neprovedly navržené důkazy a porušily základní právo na spravedlivý proces,“ konstatoval Miroslav Špadrna, místopředseda Spolku Šalamoun, který se dlouhodobě věnuje mimo jiné českým justičním omylům.