Příslušníci Rudé armády sice vjeli 9. května do Prahy, ale to už bylo české hlavní město z valné části v rukou českých lidí, kteří se zapojili do Pražského povstání. „Prahu jako takovou Rudá armáda skutečně neosvobodila. Je to otázka velké propagandy a symbolu,“ podotkl historik s tím, že si sovětský vůdce Stalin velmi přál, aby se říkalo, že byla Praha osvobozena Rudou armádou.
Důležitou roli při osvobozování Prahy sehráli také vojáci generála Andreje Vlasova, tzv. vlasovci. Šlo o sovětské vojáky, kteří buď dobrovolně, nebo pod nátlakem bojovali proti Rudé armádě na straně nacistů. V době Pražského povstání šlo o relativně početnou a dobře organizovanou sílu, která garantovala bezpečnost v určité části Prahy. Zásadní roli však sehráli českoslovenští povstalci. Kolem tisíce povstalců padlo.
V tuto dobu už šlo nacistickým vojákům především o to, aby nepadli do sovětského zajetí. Ruská armáda sehrála velkou roli při osvobozování Slovenska a Moravy. Součástí sovětských vojsk byla i rumunská armáda, která měla víc než patnáct tisíc obětí. Na západě Čech sehráli roli Američané. Československo tak vlastně osvobodily hned tři armády – americká, sovětská a rumunská – a v Praze povstalci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
