Rozhodnutí NS Jan Kysela velmi kritizuje, ústavu prý vykládá absurdně. "S podstatou věci hrubě nesouhlasím, ještě hruběji než v případě Víta Bárty. Podle toho, jak NS pracuje s článkem 27 ústavy o imunitě, mám skoro pocit, že má jiný text, než já," říká právník v rozhovoru pro deník Právo.

A vysvětluje své stanovisko tím, že v ústavě stojí, že imunita se vztahuje na hlasování poslanců na půdě Parlamentu ČR a na jejich projevy učiněné tamtéž, což je podstatou věci. NS tento článek ústavy prý vykládá tak, že poslance nelze trestat v zásadě za žádné jednání, které souvisí s politickou činností.

"Podle všeho to, co je chráněno indemnitou, neboli nepostižitelností, je veškerá politická činnost poslance, která probíhá ve sněmovně. Jenže to v ústavě psáno není. To je naprosto absurdní a iracionální interpretace ústavy, která naprosto ignoruje kontext dvou jednacích řádů obou komor," říká Kysela.

Může to být tečka za případem

Odborník se obává, že tímto rozhodnutím skončí celý případ. Je prý ovšem otázkou, zda by o tom vůbec měl NS rozhodovat, protože mu pravomoc náleží z dob, kdy ještě nebyl zřízen Ústavní soud. "Nevím, jestli by o rozsahu poslanecké imunity měl rozhodovat pětičlenný senát, jehož členové dělají běžně trestní právo," dodal.