Dnes už bývalý politik Stropnický se před dvěma lety odstěhoval z Prahy na venkov a změnu si pochvaluje. „Chtěl jsem začít žít jinak, v jiném prostředí, víc venku, míň v kanceláři, dělat něco užitečného a pracovat rukama. A vypadnout z bludného kruhu pořád stejných názorů svého okolí. Docela mi ta práce, když opravujeme ten starej barák a čistíme tady park, pročišťuje hlavu,“ říká Stropnický v rozhovoru pro server Info.cz
Lidi na venkově podle něj „pálí“ úplně jiné problémy než ty ve městě. „Je tu jiný rytmus. A hodně problémů, který pálí lidi v Praze, tady fakt nikdo neřeší. Ohrožení demokracie? O tom jsem tu moc neslyšel,“ naráží na demonstrace, které se odehrávají ve velkých městech.
Stropnický zpětně hodnotí své působení v čele Zelených jako průšvih. „Prohra ve volbách mě mrzela, ale byla zasloužená. Byli jsme prostě špatní. Mimo. Navíc kampaň strašná, blbá, nudná, falešná. Úplnej trapas. Ale nešlo to už zastavit, jinou bych neprosadil, tak byla nijaká. Zelení si o sobě myslí, že spolkli všechnu moudrost světa, a jsou ve skutečnosti hodně úzkoprsí, detailisti,“ nebere si servítky bývalý šéf strany.
„Všechno špatně. Bylo naivní si myslet, že můžu uspět. Dostal jsem rok a půl a straníci mne na sjezdu ve vedení obklopili mými odpůrci, načež se pak mnozí jen dívali, jak to nefunguje. Přebíral jsem stranu úplně neviditelnou, se dvěma procenty v průzkumech. Kdo tedy tvrdí, že jsem ji pohřbil, kecá. Byli jsme vidět naposled ve vládě,“ pokračuje Stropnický v kritice.
Problém byla podle něj i politika „antibabiš“, kterou vedení Zelených prosazovalo. „Nejsem Babišův příznivec, servilní dopis, který koluje po internetu pod mým jménem na jeho podporu, je podvrh, ale nepovažuji Babiše za arcičerta. Je to jeden z mnoha miliardářů a jeho vládnutí je mnohem snesitelnější než éra Topolánka, Nečase a Kalouska. Morálně je to stejná bída, taková je už politika,“ rýpl si Stropnický do pravicových stran.
Zelení podle něj nedokázali dobře zacílit na voliče. „Nedokázali jsme se jako celek rozhodnout jednoznačně, čí zájmy chceme hájit, kdo vlastně jsme. Změna, kterou jsem chtěl, abychom udělali, protože jsem věřil v její nezbytnost, byla příliš velká na ten krátkej čas, co jsem měl. A co víc: partajníci se s ní neztotožnili, taky i kvůli té rychlosti, ale hlavně proto, že se mnoho lidí v Zelených názorově rozchází skoro ve všem, co se netýká klimatu a ochrany životního prostředí, a v i těchto otázkách se velmi liší navrhovaná řešení a míra jejich radikalismu,“ hodnotí stranu, která má podporu stále kolem dvou procent.
Podle Stropnického se tento problém týká levice jako celku. „Liberální levice je vnímaná jako parta dobře zajištěných chytráků, kteří o práci nic nevědí a akorát by chtěli všem říkat, co mají dělat. V očích lidí se zastává víc menšin proti většině společnosti než většiny společnosti proti establishmentu, politickému i ekonomickému,“ tvrdí.
Poslankyně SPD Maříková srovnala migranty s cizími druhy zvířat a rostlin. Za to jí hrozí stíhání policií. Co vy na to?Anketa
Současná levice s tím podle Stropnického nedokáže nic udělat. „Bojí se Evropské unie, připustila společný trh bez ohledu na národní právo, takže místní lidi platí daně jak mourovatí a velkej byznys se sídlem za oceánem nebo v daňovém ráji neplatí nic. Společným evropským trhem jsme napojeni na světový trh. Úkolem levice dnes je před tím lidi tady chránit, a ne jenom žvanit o reformě Evropské unie. Je potřeba se jí i postavit. Kdo tu nebude platit daně, nebude tu podnikat – to má říct levice,“ má jasno Stropnický.
Navíc podle něj musí levice jasně zacílit na své voliče. „Levice v Praze řeší z pohledu lidí tady úplný kraviny, ta progresivní obzvlášť. To tu člověk nemá ani šanci vysvětlit, protože je ti tu hned jasný, že je to mimo. Podpora přijímání uprchlíků je korunou všeho. Chtít po lidech, kteří tráví dvanáct hodin v práci, na krku mají dvě nebo tři exekuce a bojí se, že přijdou o střechu nad hlavou, aby projevovali solidaritu s uprchlíky z Blízkého východu, kde Západ rozpoutal několik konfliktů, které liberálové podporovali, zatímco vlastní lidi nechali upadnout do dluhové pasti, je vlastně nehoráznost,“ pokračuje v kritice Stropnický.
„V těchto otázkách je pro levici ten zásadní rozpor doby. Buď bude bojovat za pracující, řečeno postaru, tady, za naše, za Česko, třeba i proti všem, nebo bude hájit celej svět najednou. Levice se musí rozhodnout, koho chce hájit. Jestli to mají být běžní lidé, tak musí začít mluvit tak, aby tomu rozuměli, aby to bylo reálné a aby jim to k něčemu bylo. Strany musejí ujasnit, jestli do toho jdou vážně a jestli tohle vědí. Chtít hájit lidi v exekucích a zároveň u toho být miláčkem pražské kavárny, potažmo liberálních médií, nejde,“ dodává na závěr.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma